Věra Nohelová

* 9.3.1931 (Nový Jičín)
† 16.3.2014 (Hustopeče)

výtvarník
státní příslušnost ČSR, ČSSR, ČR

Věra Nohelová byla nositelkou Ceny města Hustopeče, členka výtvarné skupiny Alfons a jedna z posledních znalkyň techniky kamenotisku (litografie)  v  České republice.

Věra Nohelová se narodila 9. 3. 1931 v Novém Jičíně, ale ještě v dětských letech přesídlila s rodiči do Hustopečí, do renesančního domu na Dukelském náměstí č. 27, který od roku 1921 vlastnili její prarodiče Jan a Vincencie Nohelovi.

Dědeček v domě provozoval hodinářství. K umění měla Věra blízko už v dětství. Její otec, Evžen Nohel, byl výborným hudebníkem a fotografem. S uměním kamenotisku se Věra Nohelová dostala do kontaktu v roce 1953 v Praze, a to prostřednictvím Jaroslava Kadlece, vynikajícího malíře a grafika, který se stal jejím manželem. Své litografické počátky popsala takto: „Jaroslav Kadlec byl zamilovaný do grafických technik, ale měl bohužel alergii na terpentýn a jiné chemikálie. Tak jsem se umění kamenotisku učila já. Byla to těžká učednická léta, protože jsem se musela naučit hlubotisk, tisk z výšky a tisk z  plochy... Tiskla jsem pilně, což mi potvrdily i dobré výsledky u státní zkoušky.“

Věra Nohelová studovala v grafické speciálce prof. Vladimíra Pukla a na Akademii výtvarného umění v Praze a po jejím absolvování začala působit jako umělecká tiskařka. V 60. letech odešla do Brna, kde v roce 1965 založila samostatný grafický kabinet pro Český fond výtvarných umělců (ČFVU), který vedla 10 let. Poté si splnila sen o vlastní dílně. Získala litografický lis (firmy Karl Krause Leipzig) s  kameny a příslušenstvím a v roce 1980 zprovoznila dílnu v   Hustopečích. Zde tiskla drobné grafické práce (exlibris, novoročenky, gratulace apod.) řady českých umělců (Jaroslav Kadlec, Bohuslav Reynek, Cyril Bouda, Kamil Lhoták, Jaroslav Šerých...) a pracovala pro vydavatelství bibliofilských tisků Edice 33.

V letech 1986 a 1988 organizovala výstavy grafiky s přednáškami a demonstracemi technik grafického tisku. Po politických změnách v  roce 1989 se okruh umělců kolem Věry Nohelové rozšířil o příchozí ze Švédska, Německa, Ruska, Francie a Rakouska (Michail Karasik, Vera Atkarskaya, Ilse Gewolf, Heidi Innfeld, Ilse Schwarz...). Prostorný hustopečský dům Věry Nohelové jim skýtal nejen možnosti studia, ale i přístřešek.
V roce 1996 se Věra Nohelová zúčastnila workshopu v  Muzeu práce v   Hamburku (Museum der Arbeit). Své dílo prezentovala na výstavách, a to doma i v zahraničí (např. v roce 2000 v Evropském parlamentu ve Štrasburku, v   roce 2007 v Galerii Bergerhaus v   dolnorakouském Gumpoldskirchen, v roce 2010 v  galerii Palais Kabelwerk ve Vídni). Velký zájem o dílo Věry Nohelové vzbudila reportáž, kterou v její dílně natočila na jaře 2013 Česká televize v rámci seriálu Toulavá kamera.

Posledním uměleckým počinem Věry Nohelové byla účast na mezinárodním výstavním projektu „3x Věra“. Projekt spojil různá témata, techniky i národnosti. Věra Nohelová, zastupující Hustopeče, se zde sešla s ruskou malířkou Verou Atkarskou, absolventkou Polygrafického institutu v Moskvě, a rakouskou výtvarnicí a textařkou Verenou Prandstätter z Vídně. Projekt měl dvě části, první proběhlav  červenci a srpnu 2013 v Hustopečích a druhá od konce října do poloviny prosince ve Vídni (Bezirksmuseum Wien XII.-Meidling). Zahájení výstavy dne 31. října 2013, kterou pracovníci muzea 12. vídeňského okresu ocenili jako jednu z nejúspěšnějších v uplynulých 20 letech, bylo poslední společenskou akcí, jíž se Věra osobně zúčastnila. I přes značné zdravotní problémy stále působila stoicky a vznešeně. Její oblíbený autor Bohuslav Reynek, jehož cyklus Don Quichotte také prošel Věřinýma rukama, napsal: „Mrtví jsou Světlo, jež z této země už není.“

Věra Nohelová, nositelka Ceny města Hustopeče, členka výtvarné skupiny Alfons a jedna z   posledních znalkyň techniky kamenotisku (litografie)  v  České republice, zemřela v neděli dne 16. března 2014.  

Literatura:
Hustopečské listy 4/14, s. 2.

(Mgr. Soňa Nezhodová PhD.)

 

Aktualizováno: 28.1.2016 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2024

© 2024, Muzeum Novojičínska