Oldřich Dědek
* 13.4.1920 (Nový Jičín)
† 5.8.1973 (Praha)
herec, operní pěvec a tanečník
státní příslušnost | ČSR, ČSSR |
---|
Oldřich Dědek byl herec, operní pěvec a tanečník původem z Nového Jičína.
Oldřich Dědek se narodil 13. dubna 1920 v Novém Jičíně. V roce 1939 absolvoval ostravskou obchodní akademii a začal se pěvecky školit u T. Pattiery, L. Kadeřábka a E. Fierlingerové. Odešel do Prahy a vystupoval s Tanečním orchestrem Jaroslava Maliny (1939 – 1940) a B. Bryena (1940 – 1941).
Jako herec, operetní a operní zpěvák a tanečník působil v pražském Národním divadle (1941 – 1943), operním souboru Národního divadla v Brně (1943 – 1945), pražské opeře Divadla 5. května (1945 až 1948), opeře Národního divadla v Praze (1948 – 1951; hostoval zde ještě v roce 1959), Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a Armádní opeře (1951 – 1955), dokonce v činohře Divadla satiry (1956 – 1957) a dále již vystupoval na různých zábavných estrádách a zábavných pořadech, kde používal pseudonymu Oldřich Horský. Později se musel své kariéry vzdát a ze zdravotních důvodů odešel do invalidního důchodu.
Dědek byl tenorem buffo a na jevištích diváky udivoval svou pěveckou zdatností a zejména tou fyzickou, kdy při zpívání na jevišti dělal skok o tyči (ve hře „Maškaráda“), cvičení na hrazdě („Výlety pana Broučka“), stojku na klavíru atd. Byl dobrým představitelem menších a epizodních komických i tragických postav Gory („Madame Butterfly“), vodníkova bratra („Vodník“), Remendady („Carmen“), Spoletty („Tosca“), horala („Halka“), učitele („Střevíčky“), které vyvrcholily kreacemi Vaška ve Smetanově klasické opeře „Prodaná nevěsta“, prince v „Rusalce“, Figara v „Lazebníku sevillském“ a principála komediantů v dalším nastudování „Prodané nevěsty“ (1959) v Národním divadle.
Na filmovém plátně se poprvé objevil jako obchodvedoucí Kubiš ve Fričově komedii POLIBEK ZE STADIONU (1947) a jako Pink v Radokově a Sádkově komedii PAROHY (1947). Často ho obsazovali režiséři Alfréd Radok, Martin Frič a Bořivoj Zeman.
Nejdříve dostal filmové příležitosti v menších rolí inspicienta Filipa v komedii ČERVENÁ JEŠTĚRKA (1949), vězně s loutnou, oznamující příjezd ruských tanků v Radokově emotivním expresívním pohledu do terezínského ghetta DALEKÁ CESTA (1949), komedianta v dalším Radokově filmu – muzikálu DIVOTVORNÝ KLOBOUK (1952), bubeníka Kalouska v Klosově a Kadárově komedii HUDBA Z MARSU (1955), okradeného zákazníka v satiře O LIDECH PŘED PULTEM A ZA NÍM I. (1957) Petra Schulhoffa, přítele Venturových v dramatu DNES NAPOSLED (1958) režiséra Martina Friče, zvukaře v Brynychově komedii KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ (1961), muže v hospodě a cestujícího ve vlaku v povídkovém snímku ČINTAMANI & PODVODNÍK (1964) Jiřího Krejčíka a hasiče v Herzově hudební komedii KULHAVÝ ĎÁBEL (1968).
Divákům navždy zůstal v paměti jako představitel oblíbených koktavých (koktal doopravdy) postav ve třech pohádkách. V PYŠNÉ PRINCEZNĚ (1952) Bořivoje Zemana sehrál zrádného rádce a ceremoniáře, v havířské pohádce DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959) se ukázal jako doktor, pídící se o příznacích podivné nemoci Moribundus a v Zemanově hudební pohádkové komedii ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA (1968) diváky dodnes baví jako ceremoniář a vrchní královský obveselovatel Kokoška z Kokoří. Filmovým divákům se představil naposledy jako zvídavý policista v Lipského Sci – Fi komedii ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ.. (1969). Tři roky po premiéře tohoto filmu Dědek zemřel.
Byl rovněž interpretem šlágrů z 30. a 40. let, např. „Čikičita“, „Láska je fata morgana“, „Fakír“ či „Srdce odešlo za tebou“ atp. Oldřich Dědek se výjimečně uplatnil v rozhlase („Lakomec“, 1973; rozhlasové Silvestry) a televizi. V pozdějších letech se jeho zdravotní stav povážlivě zhoršoval, prodělal operaci slinivky břišní, dostal cukrovku a byla mu odejmuta část plic. Dědek zemřel předčasně po komplikacích s cukrovkou a po selhání ledvin 5. srpna 1973 v Praze ve věku padesáti tří let. Zůstala po něm dodnes žijící dcera Marcela Dědková – Borgesová, která je doktorkou přírodních věd.
Herecká filmografie
1971 Ženy v ofsajdu
1969 Zabil jsem Einsteina, pánové...
1968 Kulhavý ďábel
1968 Šíleně smutná princezna
1964 Čintamani & podvodník
1961 Každá koruna dobrá
1959 Dařbuján a Pandrhola
1958 Dnes naposled
1957 O lidech před pultem a za ním I.
1956 Spejbl na stopě
1955 Hudba z Marsu
1952 Divotvorný klobouk
1952 Pyšná princezna
1949 Árie prérie
1948 Červená ještěrka
1948 Daleká cesta
1947 Parohy
1947 Polibek ze stadionu
TV pořady
1966 Bejvávalo (TV pořad)
Odkazy:
Archiv města Nový Jičín, Přihlašovací karta obyvatel 1910-1948
Internetový zdroj:
Česko-Slovenská filmová databáze
(Jaroslav Lopour, RaP, LCh)
Aktualizováno: 6.4.2023 Tisk
Fotogalerie
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.
Rozcestník
- Advokáti a právníci
- Archeologové
- Architekti, stavitelé
- Archiváři, historici a knihovníci
- Armádní představitelé, vojáci
- Biskupové, děkani, faráři, kněží
- Cestovatelé
- Česká komunita
- Čestní občané města
- Divadelníci, filmaři, herci
- Fotografové
- Habsburkové a Nový Jičín
- Hoteliéři, hostinští
- Hudebníci, skladatelé
- Konstruktéři, vynálezci
- Kuriozity
- Lékaři, lékárníci
- Muzejníci a sběratelé
- Námořní představitelé, námořníci
- Novináři, tiskaři, vydavatelé
- Obchodníci, živnostníci
- Okresní hejtmani
- Panovníci, státníci
- Pedagogové
- Podnikatelé
- Policie a četnictvo
- Politici, státní úředníci
- Poštmistři
- Prezidenti Krajského soudu
- Protestantští kněží
- Purkmistři města do r. 1848
- Spisovatelé
- Sportovci
- Starostové města do r. 1945
- Starostové města po r. 1945
- Šlechta
- Vědci
- Vojenské ztráty 1. světová válka
- Výtvarní umělci
- Ženy ve městě
- Židovská komunita