Ludwig von Baillou

* 19.7.1772 (Vídeň)
† 3.7.1820 (Nový Jičín)

státní příslušnost	Rakousko

Provorozený syn Johanna Ludwiga Balthasara von Baillou (*28. 8. 1731 Parma – †23. 2. 1802 Vídeň) a jeho manželky Anny svobodné paní von Nesszern (*14. 5. 1743 Brno – †27. 8. 1806 Hustopeče nad Bečvou) se narodil ve Vídni v roce 1772. Pokřtěn byl ve Svatoštěpánském dómě jménem Ludovicus Joannes Benedictus Ignatius.

Za svého mládí a v době své svatby s Katharinou von Wegeritzhofen (*11. 6. 1772 ... – †6. 10. 1836 Raigern) působil Ludwig svobodný pán von Baillou jako okresní komisař v Zámoszi na Západní Haliči. Jeho tchán byl ředitelem velkostatku u hraběte Zamoyskiho. Ludwigovi rodiče však nebyli s tímto stavem a se sňatkem spokojeni a i to byl jeden z důvodů, proč byl ustanoven dědicem statků v Hustopečích nad Bečvou. Ludwig nato opustil sví místo v Haliči a odešel do Nového Jičína, kde se stal okresním hejtmanem. Mezi novojičínskými obyvateli však byl považován spíše za podivína a legrační postavičku. V rozporu s tehdejší módou nosil stále cop, který již byl považován za nemoderní. Právě díky tomuto účesu a jeho chování získal přezdívku „schwärnzlebaron“ (baron, který vrtí ocáskem). Jeho mimořádně vysoká a velmi štíhlá postava taktéž působily komicky. Proslulý byl zároveň tím, že svou manželku pravidelně sekýroval, s vlastní oblibou i na veřejnosti. V roce 1820 umírá v Novém Jičíně ve věku 48 let a zanechává po sobě dva syny Ludwiga (*1804 – †4. 12. 1883 Dolany u Olomouce) a Rudolfa (*21. 11. 1807 – †4. 11. 1845).

(RaP)

Odkazy:

Rodná matrika

Úmrtní matrika

(LCh)

Aktualizováno: 25.9.2023 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.