Krajský soud v Novém Jičíně

Krajský soud v Novém Jičíně vznikl roku 1850 při reorganizaci veřejné správy pod názvem zemský soud, jako sborový soud I. instance a odvolací soud pro okresní úřady Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hranice, Nový Jičín, Město Libavá, Lipéník nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Místek, Moravská Ostrava, Příbor, Rožnov a Vsetín. Při reorganizaci soudnictví v roce 1853 byl s platností od 1. května 1855 změněn jeho název na Krajský soud v Novém Jičíně. Oblast jeho působnosti se zvětšila o Okresní soud v Bystřici pod Hostýnem. rozsah jeho působnosti zůstával vcelku nezměněn až do roku 1920, kd ybyla zřízena expozitura Krajského soudu v Novém Jičíně v Moravské Ostravě pro oblast okresních soudů v Moravské Ostravě a Místku. Bylo jí podřízeno i šest okresních soudů z oblasti bývalého Krajského soudu v Těšíně, které zůstaly v Československu, a to Okresní soud Bohumín, Frýdek, Fryštát (nyní Karviná), Jablunkov, Slezská Ostrava a Český Těšín. Od počátku roku 1922 byla proměněna tato expozitura na samostatný Krajský soud v Ostravě. Další změny nastaly v letech 1938-1945. Krajskému soudu v Novém Jičíně, přezvanému na Zemský soud v Novém Jičíně (Landesgericht Neu-Titschein), podléhaly jen soudy, jejichž území zcela nebo zčásti připadlo k Německu, totiž Nový Jičín, Fulnek, Příbor, Město Libavá, část obcí z okresu Hranice a Lipník a z obvodu Krajského soudu Opava byly sem přiděleny Okresní soudy Odry a Bílovec. Část Krajského soudu Nový Jičín, pokud zůstala v Protektorátě, byla rozdělena mezi Krajský soud Olomouc a Krajský soud Ostrava. Po roce 1945 byl obnoven původní územní rozsah Krajského soudu v Novém Jičíně, jaký byl do roku 1938. Avšak při reorganizaci lidové správy v roce 1949 byl zrušen a v souhlase s nově zřízenými hranicemi krajů připadla část jeho území do kraje ostravského (Okresní soudy Nový Jičín, Příbor, Fulnek a Frenštát), část do olomouckého (Okresní soudy Hranice, Lipník, Moravská Libavá), zbytek do zlínského (Meziříčí, Rožnov, Vsetín, Bystřice pod Hostýnem). Tyto okresní soudy resp. od roku 1949 lidové soudy podléhaly krajským soudům umístěným vždy v sídle příslušného kraje. Krajský soud v Novém Jičíně byl zrušen a agenda přemístěna do Ostravy. Jeho existence trvala prakticky sto let a instituce velice významně zasáhla nejen do dějin a života města, ale celého širokého kraje.


Členové Krajského soudu v Novém Jičíně v první polovině 60. let 19. století

Budova Krajského soudu v Novém Jičíně z let 1879-1880

Z důvodu změny vlastníka a výpovědi pronajímaných soudních prostor z měšťanského domu na náměstí v Novém Jičíně se roku 1879 obrátilo c. k. ministerstvo spravedlnosti na městskou samosprávu v Novém Jičíně, aby v případě dalšího pokračování působnosti krajského soudu našlo do roku 1880 náhradní prostory. Začátkem roku 1879 bylo rozhodnuto o vyčlenění lokality pro stavbu nové budovy Krajského soudu v Novém Jičíně, který od roku 1850 působil v jednom z pronajatých domů na novojičínském náměstí. Stalo se tak 18. května 1879 při zasedání městského zastupitelstva, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. V červnu téhož roku byla vypravena deputace města na c. k. ministerstvo spravedlnosti do Vídně, kde projednalo své záměry k uchování této důležité instituce v Novém Jičíně. Následně 17. června bylo rozhodnuto o vypsání konkurzu na plány nové budovy. Při výběru nové lokality se počítalo s dokončením stavby na sklonku roku 1880. Souběžně s výběrem stavebního místa byla roku 1879 nově otevřena Bürgergasse, dnešní Divadelní ulice. Na stavbu budovy krajského soudu bylo vyčleněno 80 tisíc zlatých v úvěru, které měly být splaceny ve dvacetiletém nájemném 5200 zlatých ročně ze strany soudu. Plán stavby vypracovaný architektem Otto Thienemannem  pro vypsaný konkurz byl schválen v červenci 1879 nejprve městským zastupitelstvem a následně c. k. ministerstvem spravedlnosti. Patrně se jednalo o doporučení i ze strany vídeňského starosty Julia Newalda, rodáka z Nového Jičína. Jestli to bylo ovlivněno či nebylo, dnes již asi nezjistíme, ale Otto Thienemann vstupoval do projektu stavby, která pro město Nový Jičín svou velikostí neměla prakticky obdoby, a mohl pro ni zužitkovat své zkušenosti ze staveb ve Vídni. Původní Thinemannův návrh stavby a stavební dokumentace byly směřovány centrálně do míst dnešní Divadelní ulice. Ještě 5. srpna 1879 je dostalo na vědomí Okresní hejtmanství v Novém Jičíně. Před stavbou samotnou však vyšel požadavek orientovat hlavní vstup a půdorysně nečlenitou čelní fasádu směrem na dnešní Tyršovu ulici. Architekt Thienemann jej nakonec upravil a akcent v podobě palladiánského motivu vstupní části čestného dvora umístil směrem na dnešní Divadelní ulici.


Budova Krajského soudu v Novém Jičíně kolem roku 1886

Dne 4. října 1879 byl na pozemku při tehdejším Döpperringu položen za přítomnosti starosty města JUDr. Hugo Fuxe základní kámen budoucí stavby. Celek stavby zahrnoval také zasedací soudní sál se vstupní částí pro publikum a spojovacím schodištěm pro úředníky a porotce. Stavby exteriérů, interiérů a střešní konstrukce se ujala firma stavitele Heinricha Czeikeho, sochařské prvky měl na starosti sochař C. Feldbacher, plynoinstalaci zajišťovala vídeňská firma Hörner&Dantine, malířské práce v zasedací soudní síni byla svěřena místním malířům Juliu a Eduardu Veithovi. Vedení celé stavby bylo svěřeno stavební komisi, ve které byli zastoupeni v čele s předsedou Juliem Riedlem jednotliví členové Alois Bauer, Adolf Czapla, Josef Pacholik a Hugo Skalda. Slavnostní předání stavby proběhlo v neděli 17. října 1880 v 10 hodin dopoledne za přítomnosti zemského místodržícího hraběte Felixe Vetter von der Lilie. Slavnostní ceremoniál se odehrál v novém jednacím sále krajského soudu za asistence c. k. prezidenta krajského soudu Johanna rytíře von Chmelarž a starosty města JUDr. Hugo Fuxe. Stavební náklady včetně pozemků, regulace uliční sítě a výstavby zasedací soudní síně dosáhly 75 tisíc zlatých. Návrh stavby byl rozčleněn do půdorysu tvaru T. Čelní partie ze strany dnešní Tyršovy ulice byla projektována pro jednotlivé kanceláře, protokolní místnosti, jednací sál, místnost pro odsouzené a prezidentskou kancelář ve druhém patře. Napojená stavba v centrální části byla uzpůsobena pro zasedací soudní sál, který se nacházel v patře, dále se zde nacházely prostory pro registraturu, kuchyň a služební pokoje. Na základě těchto událostí byli jmenováni čestnými občany města Nového Jičína prezident Johann rytíř von Chmelarž a Julius Riedel.

U vstupu do vestibulu byla odhalena pamětní deska z italského šedého mramoru, na níž bylo zlatým písmem zaneseno:

Unter der Regierung
Sr. Majestät des Kaisers
Franz Josef I.
hat der Gemeindeausschuss der Stadt
Neutitschein
am 18. Mai 1879 beschlossen
zur Unterbringung des k. k. Kreisgerichtes,
st. d. Bezirksgerichtes u. der k. k. Staatsanwaltschaft
dieses Haus aus eigenen Mitteln zu bauen.
Sohin wurden von dem Bürgemeister
Dr. Heinrich Preisenhammer
die Einleitungen getroffen
und nach Genehmigung der vom Architekten
Otto Thienemann
in Wien entworlenen Pläne der Grundstein zu diesem
Hause am 4. Oktober 1879 vom Bürgemeister
Dr. Hugo Fux
gelegt.
Der Bau wurde unter Leitung
des vom Gemeindeausschusse gewählten Comités:
Julius Riedl, Obmann, Alois Bauer,
Adolf Czapla, Josef Pacholik,
Hugo Skalda,
vom Baumeister H. Czeike ausgeführt.
Das vollendete Gebäude wurde am 17. Oktober 1880
von dem Bürgemeister
Dr. Hugo Fux
und den Gemeinderäthen:
Wilhelm Gromann, Josef Kraus,
Gotthard Hanel, Karl Berger,
Rainer Hosch, Karl Drössler,
dem k. k. Präsidenten
Johann R. v. Chmelarz
feierlich übergeben.
Gott schütze dieses Haus und die Gemeinde!

V  této budově se nenacházel pouze Krajský soud v Novém Jičíně, ale také státní zastupitelství a okresní hejtmanství. Byly pro ně vyhrazeny prostory 2. patra, které však brzy byly nepostačující. Proto bylo rozhodnuto v roce 1888 o nové přístavbě k budově krajského soudu. Na stavbě se podílel c. k. vrchní inženýr Hugo Skalda, který plášť objektu přizpůsobil původnímu členění Thienemannova plánu.


Budovy Krajského soudu a Okresního hejtmanství v Novém Jičíně kolem roku 1890


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2019

© 2019, Muzeum Novojičínska