Karl Drössler

* 10.5.1840 (Kujavy)
† 15.8.1916 (Nový Jičín)

státní příslušnost	Rakousko, Rakousko-Uhersko

Karl Drössler byl průmyslník a továrník v Novém Jičíně.

Narodil se do rodiny Josefa Drösslera a Terezie, dcery dědičného rychtáře Leopolda Libischera v Kujavách. Své dětství prožil na rodinném statku. Vyučil se v Novém Jičíně, kde si posléze zřídil malou strojírenskou dílnu. V roce 1866 ji rozšířil na "Továrnu zemědělských strojů a slévárnu", kde vyráběl pojízdné parní stroje (tzv. lokomobily), parní mlátičky. Zároveň se jeho produkty staly i patentované stroje na třídění brambor, výrobu cihel a další.

Roku 1873 se zúčastnila firma Karla Drösslera světové výstavy ve Vídni, kde získala medaili za pokrok se svým strojem na kožešiny (Kürschnermaschine). Společně s ním získala totéž ocenění firma Johann Hückel's Söhne za svůj plstěný klobouk.

V roce 1877 získalajeho firma právo používat titul "c.k. privilegovaná továrna zemědělských strojů". Na sklonku 19. století v této firmě bylo zaměstnáno na 400 zaměstnanců. Každým rokem šlo na export na 20 vagonů strojů a deset vagonů litinového zboží. Odběratelé se nacházeli na území celého tehdejšího Rakouska-Uherska, části Ruska a na Balkáně. Obchodní sklady novojičínské firmy se nacházely v Budapešti, ve Lvově, Přemyšlu, Černovicích a v Těšíně. V roce 1905 Karl Drössler povolil založení filiáky v Bratislavě. Za své výrobky získal četná ocenění na mezinárodních a tuzemských veletrzích.

Manželkou Karla Drösslera se stala dne 4. února 1868 v Novém Jičíně Anna rozená Habermannová. Téhož roku 5. listopadu se jim narodil syn Karl (4.11.1868 Nový Jičín - 20.2.1954 Mohelnice), který se v roce 1896 stal veřejným společníkem firmy svého otce a postupně přebíral její vedení. Vzhledem ke vzrůstající konkurenci však její další rozvoj upadal a v roce 1910 firma změnila název na "Wawerka a Drössler, továrnana hospodářské stroje a slévárna". V roce 1931 byla definitivně zastavena výroba.

Karl Drössler byl činný v několika hospodářských spolcích ve Vídni a Budapešti. Na sklonku svého života v roce 1907 obdržel čestné občanství města Moravská Ostrava a obce Kujavy.

Literatura:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 10. (22.). Ostrava 2007.

(RaP)

Odkazy:

Rodná matrika

Oddací matrika

Úmrtní matrika

Archivní fond

(LCh)

Aktualizováno: 26.4.2024 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.