Josef Talský

* 21.3.1836 (Moravičany)
† 21.12.1907 (Olomouc)

učitel, přírodovědec - ornitolog

státní příslušnost	Rakousko, Rakousko-Uhersko
dílo

Josef Talský (1836 – 1907), dlouholetý občan Nového Jičína, byl představitelem české ornitologie 2. poloviny 19. století a odstartoval učitelskou generaci ornitologů, která určovala směr české ornitologii v první polovině 20. století. Ten byl téměř výhradně faunistický, zaměřený na raritní výskyty a jednotlivé regiony.

Josef Talský se narodil 21. 3. 1836 v Moravičanech u Mohelnice v učitelské rodině. Již jako chlapec byl dychtivý pozorovatel přírody a života v ní. Se zájmem naslouchal vyprávění rybářů a lovců zvěře, brzy začal sbírat ptačí pera a kreslit ptáky. Zájmy z dětství určily jeho životní cestu. Od jedenácti let studoval na německé hlavní škole, poté na nižší reálné škole v Uničově. Kráčel ve stopách svého otce a učitelské vzdělání dokončil v Olomouci na učitelském ústavu. Složením závěrečné zkoušky v roce 1856 získal způsobilost vyučovat technické předměty na nižších reálných školách. Ve stejném roce dostal nabídku učitelského místa na německé nižší reálné škole v Novém Jičíně, od roku 1870 změněné na měšťanskou školu. Zde působil po dobu čtyřiceti let a stal se váženým a uznávaným učitelem, o čemž svědčí i jeho dlouholeté členství v okresní školské radě. V roce 1895 se odstěhoval do Olomouce, kde se stal kustodem zoologické sbírky ve Vlasteneckém muzeu. Žil a pracoval zde až do své smrti v roce 1907.

Josef Talský byl silně ovlivněn a inspirován novojičínským advokátem Dr. Sebaldem Schwabem. On i jeho bratr Alfred byli zkušenými ornitology a vášnivými sběrateli ptactva. Právě od Sebalda Schwaba se Josef Talský naučil preparátorskému umění a díky přístupu k jeho sbírce si mohl rozšiřovat své ornitologické obzory. Schwabova sbírka byla také impulsem k jeho vlastní sběratelské činnosti. Základy své sbírky položil Talský zřejmě v roce 1860, a budoval ji více než třicet let. Velký počet exemplářů věnoval do škol na Novojičínsku. V lednu roku 1895, kdy odcházel do penze, sbírku nabídnul ke koupi městu Nový Jičín. 26. června téhož roku ji prodal za celkovou cenu 2363 korun a 80 haléřů městskému muzeu v Novém Jičíně. Tvořila základ sbírky obratlovců muzea, založeného v roce 1887 jako pokračovatele školního Kattauerova muzea. Muzeum tak získalo práci, která je výsledkem nesmírné vytrvalosti a úsilí jediného člověka a navíc světově uznávaného odborníka.

Údaje o velikosti sbírky uvedené v literatuře se liší, autoři uvádějí 450 nebo 469 exemplářů ve 235 nebo 300 druzích. Ze dvou různých zdrojů vyplývá počet okolo 519 exemplářů ve 287 druzích ptáků převážně dokumentujících evropskou faunu. Na svou dobu byly jednotlivé exempláře sbírky detailně popsány, což zvýšilo její hodnotu v očích tehdejší odborné veřejnosti. Sbírka ptáků shromažďována Josefem Talským pocházela nejen z jeho vlastních sběrů, ale také z darů jiných věhlasných sběratelů a preparátorů. Dokumentuje tak rozsah jeho kontaktů a vztahů v rámci rakousko-uherské monarchie. Talský do své sbírky získal preparáty Alfreda Edmunda Brehma (1829-1884), Václava Čapka (1862-1926) nebo Victora Tschusi zu Schmidhoffen (1847-1924). Ten byl vůdčí postavou ornitologie v celé monarchii, jeho vila v Tyrolsku byla jejím organizačním centrem, on sám zpracovával bibliografii a vydával mezinárodně uznávaný ornitologický časopis. Řadu uhynulých nebo zastřelených ptáků Talskému zaslali také myslivci, lesníci a jeho přátelé. Většina kusů nacházejících se ve sbírce pochází z prostředí Novojičínska, severovýchodní části Moravy a okolí Moravičan. Součástí sbírky je i velmi ceněný exemplář kormorána velkého, kterého dostal darem od korunního prince Rudolfa Habsburského. Několik preparátů mu věnoval novojičínský průmyslník August Hückel, dva z nich pocházejí z německého ostrova Helgoland. Exempláře kulíka říčního a pisíka obecného August Hückel vypreparoval v roce 1856, jsou tedy nejstaršími ve sbírce. Darem dostal Talský do své sbírky 54 exemplářů jihoamerických kolibříků, které sám vypreparoval. Dvacet exemplářů z unikátní kolekce revidoval A. E. Brehm při své přednášce pro odbornou veřejnost v Novém Jičíně koncem 70. let 19. století. Ve sbírce jsou i kusy, které dokladují Talského publikační činnost v odborných i populárně-vědeckých časopisech. Česky psal do muzejních sborníků a periodik pro učitele, v němčině publikoval převážně do odborného ornitologického časopisu „Die Schwalbe“. Kromě odborných příspěvků napsal několik návodů a metodik, které vysvětlují způsoby preparace a uchovávání ptáků a savců jako pomůcek do škol. Věnoval se také psaní kritik a recenzí kapitol o ptácích v tehdejších školních čítankách.

Josef Talský byl členem předních ornitologických společností, a to českých i německých, pravidelně byl zván na světové ornitologické kongresy. Na I. mezinárodním ornitologickém kongresu ve Vídni v roce 1884 se blíže seznámil s korunním princem Rudolfem Habsburským. V roce 1891 probíhal II. mezinárodní ornitologický kongres v Pešti (dnes součástí Budapešti) v Maďarsku. Na exkurzi u Blatenského jezera se mu podařilo chytit volavku vlasatou, která je dodnes ve sbírkách Muzea Novojičínska. V době svého působení v Olomouci se zúčastnil mezinárodních ornitologických kongresů v Sarajevu v roce 1899 a v Londýně v roce 1905. Ve stejném roce byl ještě pozván na sjezd ornitologické berlínské společnosti v Hamburku a na ostrově Helgoland. Celý svůj život zasvětil vědě a vzdělávání, dokázal oslovit odbornou i širokou veřejnost. Byl svobodný a bez příbuzných, a tak veškeré své jmění odkázal vzdělávacím, kulturním a dobročinným institucím.

Osobnost Josefa Talského spolu s několika exempláři z jeho sbírky je krátce představena ve stálé expozici historie města Nového Jičína v Žerotínském zámku Muzea Novojičínska.

Byl jmenován čestným členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a čestným občanem Moravičan. Dne 4. listopadu 1895 byl Josef Talský oceněn císařem Františkem Josefem I. Zlatým záslužným křížem.

Odkazy:

Rodná matrika

Úmrtní matrika

Sčítání lidu 1880, Nový Jičín čp. 50 (Laudonstraße 10)

Literatura:
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 7. Ostrava 1996.

(RaP, Markéta Máchová, LCh)

Aktualizováno: 12.7.2022 Tisk