Josef II. císař Habsbursko-Lotrinský

* 13.3.1741 (Vídeň)
† 20.2.1790 (Vídeň)

státní příslušnost	Rakousko
predikát
statky a panství

Císař Josef II. byl synem císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka Lotrinského. Po smrti svého otce v roce 1765 byl jmenován spoluvladařem společně se svou matkou. Po její smrti pokračoval v osvícených reformách a nových nařízeních. Císař Josef II. osobně navštívil 13. dubna 1787 město Nový Jičín.

Po svém rozhodnutí přijmout pozvání ruské carevny opustil císař Josef II. nakvap 11. dubna roku 1787 Vídeň a se svým doprovodem se vydal přes Brno a Olomouc po nově vybudované císařské silnici na dalekou cestu do ruských krajin. Pod jménem hraběte Falkensteina (Falkenberga) a v doprovodu hraběte Kinského pouze s nezbytnými sluhy vyrazil v několika kočárech do dalekých krajin. Přízvisko Falkenstein nebylo vymyšlené jméno, ale byl to jeden z mnoha titulů císaře. Panství Falkenstein bylo rodovým habsburským majetkem v Alsasku. Císař tímto chtěl zabránit přitahování pozornosti a více se přiblížit svému lidu. Celý doprovod působil spíše jako přeprava zámožnějšího měšťana té doby. I přesto bylo vydáno nařízení pro celou panovníkovu cestu, kdy se mělo zajistit: „1. Pokoj pro hraběte Falkensteina. 2. Další s ním sousedící, pokud možno se spojovacími dveřmi, pro jeho služebnictvo. 3. Pokoj pro generála hraběte Kinského. 4. Pokoj pro dva pány sekretáře. 5. Pokoj pro osobního chirurga Brambillu společně s duchovním. 6. Jeden pokoj pro kuchaře a společně s ním pro všechno ostatní služebnictvo. 7. Pokoj pro dva gardové důstojníky. 8. Kuchyně. Pokoje mohou být v různých domech, selských i židovských staveních, jak budou k dispozici… v Chersonu, kde by se, nebude-li dům konzula Rosarowiche příliš vzdálen od dvora  a bude-li také dost prostorný, aby v něm bylo možno najít přístřeší, nemělo zapomenout také na pokoj pro kancelář, jakož i na nájemní vůz, aby jím mohl hrabě Falkenstein jet ke dvoru a zase zpět…“

Jako předvoj vyrážel vždy přes noc osobní císařův kuchař s kuchyňským vozem, aby mohl připravit další jídlo. Rovněž tak bylo zapotřebí na každé stanici, a tedy i v Novém Jičíně, vyměnit na 52 koní jako čerstvé přípřeže k císařovým vozům. V rakouských krajích to nebyl problém, obzvláště díky nově vybudované císařské cestě, kterou již před sedmi lety při své první návštěvě Ruska doporučoval Josef II. vystavět.

V letech 1782-1787 byla vybudována císařská cesta, která vedla z Vídně do Krakova právě přes Nový Jičín. Úsek z Olomouce přes Lipník, Drahotuše, Hranice, Starý Jičín až do Nového Jičína byl dostavěn v roce 1786. Cesta pokračovala dále přes Libhošť, Příbor, Frýdek do Těšína a odtud pak dále až do Krakova. Komunikace byla zbudována speciálně pro přesun vojska a poštovní přepravu. Sedláci z okolních obcí byli povinni zdarma pracovat na jednotlivých úsecích, kdy naváželi z řečišť řek štěrk a kameny, kterými byla cesta dlážděna.

Třetí den svého cestování – 13. dubna roku 1787 dorazil císař se svým doprovodem až do Nového Jičína. Mezi doprovod patřil i Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (22. 2. 1731 – 7. 2. 1804), polní maršálek a velící generál v Dolních Rakousích. Byl to bratr známého českého apologety a pedagoga filantropismu Františka Josefa hraběte Kinského, od 21. března 1785 ředitele Tereziánské akademie ve Vídeňském Novém Městě. Jako místo ubytování byl zvolen hostinec na novojickém náměstí. Šenkovní dům na dnešním Masarykově náměstí č.p. 10 zakoupila městská obec v čele s purkmistrem Heinrichem Josefem Wohlfahrtem již v roce 1721 pro účely ubytování důstojníků a vojáků rakouské armády. Tímto počinem se objekt stal vůbec nejstarším hostincem na území města, který dostal osobitý název   „U zeleného stromu“. Jméno mu pravděpodobně dal strom rostoucí poblíž nebo blízká Zelená studna. Vlastnictví domu přecházelo následně pod jednotlivé provozovatele hostince. V osmdesátých letech 18. století provozoval zájezdní hostinec jistý Florian Tempele, který zcela jistě netušil, kdo jej v jarních dnech léta Páně 1787 překvapí.

Po noclehu a ranní snídani vyrazil císař Josef II. na druhý den 14. dubna 1787 z města východním směrem na Příbor přes starý kamenný most zvaný též Císařský (Kaiserbrücke). Dnešní rychlostní komunikace prakticky kopíruje starou císařskou silnici, která dodnes prochází jednotlivými obcemi Moravy a Slezska. Překvapený, ale zároveň šťastný majitel hostince Florian Tempele si na památku návštěvy císaře Josefa II. nechal namalovat svůj portrét společně s datem panovníkova pobytu v Novém Jičíně.

Po svém odjezdu z města zamířil císař do Haliče a Bukoviny, odkud dále pokračoval přes ukrajinské pláně až na Krym, kde se zúčastnil oficiálních jednání s ruskou carevnou Kateřinou II. Velikou. Udiven a šokován mohutností ruské armády a zároveň oklamán unikátními kulisami knížete Grigorije Alexandroviče Potěmkina rozhodl k podepsání spojenecké smlouvy Rakouska a Ruska proti rozpínavému tureckému sultánovi Abduhamidovi. Znepokojivé události v Nizozemsku však předčasně ukončily císařovu návštěvu a po cestě přes Kamenec kolem turecké hranice již 30. června (2. července) téhož roku vjíždí císař do Vídně.

Aktualizováno: 10.4.2020 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.