Josef Beck von Mannagetta

* 9.2.1815 (Budeč)
† 8.10.1887 (Vídeň)

soudce, politik

státní příslušnost	Rakousko, Rakousko-Uhersko
čestný občan města	24.7.1854

Císařský dvorní rada Josef Beck, rodák z Budče u Dačic, a zároveň bratr Antona (Antonína Jaroslava) Becka (*1812 – †1895). Jeho manželkou se stala Amelie z Mannagetta a Lerchenau (*1833 – †po 1907). V roce 1849 působil jako poslanec říšského sněmu za volební obvod Telč. Jako říšský poslanec prezentoval četné petice vesničanů z regionu. V letech 1848 - 1849 působil také jako poslanec Moravského zemského sněmu, kde v roce 1849 vystoupil za kurii venkovských obcí v obvodu Jemnice. Následně přešel na post soudce do Nového Jičína. Dne 6. října 1887, tři dny před úmrtím, byl povýšen do šlechtického stavu se jménem Beck z Mannagetta. Josef Beck sepsal první historii Nového Jičína Geschichte der Stadt Neutitschein und deren Umgebung. Josef Beck se věnoval také studiu dějin Novokřtěnců v Čechách a na Moravě. Dne 28. 4. 1907 se jeho manželce a čtyřem synům podařilo rozšířit jméno na Beck Reichsritter von Mannagetta a Lerchenau.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Telč. Na sněmu patřil do bloku pravice. Jako poslanec prezentoval na sněmu četné petice vesničanů z jeho regionu. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii venkovských obcí, obvod Jemnice. Po dobu jeho působení v Říšském sněmu ho na zemském sněmu ovšem zastupoval náhradník Ferdinand Heidler.

V 50. letech 19. století působil jako soudce v Novém Jičíně. Věnoval se i regionální historiografii. Roku 1853 napsal knihu Geschichte der Stadt Neutitschein und deren Umgebung a zisk z jejího prodeje věnoval na opravu věže farního kostela poškozené několik let předtím úderem blesku. Regionální badatel Stefan Weigel vyslovil ovšem podezření, že Beck s sebou z Nového Jičína do Vídně odvezl značné množství cenných archiválií z městského archivu. Přispíval i do denního tisku. V 60. letech 19. století se stal radou nejvyššího soudu ve Vídni.

Odkazy:

Rodná matrika

Úmrtní matrika

(RaP, LCh)

 

Aktualizováno: 7.10.2022 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.