Johann Alois Stieber

* 8.5.1828 (Nový Jičín)
† 31.5.1906 (Nový Jičín)

cestovatel, kostelník
státní příslušnost Rakousko, Rakousko-Uhersko
farnost
kněžské vysvěcení
působení v Novém Jičíně

Johann Stieber byl novojičínský cestovatel, v letech 1881-1903 kostelník v kapli Bolestné Panny Marie zvané Španělská.

Cestování není jenom fenoménem dnešní doby, kdy máme otevřené hranice možností. Má svou přímou paralelu již v prvopočátcích města Nového Jičína, založeného na křižovatce dvou významných obchodních cest. Již Vok (I.) z Kravař na počátku 14. století, kdy uděloval privilegia Novému Jičínu, přišel do kontaktu s řádem Templářů, kteří se řadili mezi převozníky křesťanských poutníků Palestiny. O dobrodružných výpravách do Svaté země v průběhu dalších staletí vyprávěli četní spisovatelé jako třeba Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Po vítězných tureckých válkách v 17. a 18. století se Svatá země opět přiblížila dosahu četných poutníků z Moravy. Novojičínský rodák Dr. August Bielka v roce 1869 navštívil Palestinu jako doprovod císaře Františka Josefa I., který jako první panovník křesťanského světa po skončení křížových výprav zavítal do Jeruzaléma. Monstrance z této cesty je dodnes uchovávána ve sbírkách novojičínského muzea.

V 19. století se již vztahy s muslimským světem poněkud uklidnily a umožnily mnoha poutníkům a cestovatelům vkročit do těchto křesťanům dlouho nepřístupných a nebezpečných končin. Svůj podíl na tom měl i rakouský kloboučnický průmysl, který svými kvalitními plstěnými fezy zásoboval arabské země. Mezi tehdejší novodobé poutníky se zařadil také novojičínský rodák Johann Stieber.

Johann Alois Stieber se narodil před 190 lety dne 8. května 1828 v domě č. p. 281 v Novém Jičíně jako syn Aloise Stiebera. Jeho otec byl novojičínský soukeník a jeho matkou byla Anna, dcera Johanna Stenzla. Mladý Stieber vystudoval bohoslovectví. V roce 1873 vykonal pouť do Svaté země, Egypta a Říma a po svém šťastném návratu postavil za pomoci dobrodinců roku 1882 asi 200 m od vrcholu Svince kamenný kříž. Měl to být výraz díků. Do základů kříže Stieber vložil kamének z Hory Olivetské, Karmel a Tábor. O tom svědčí český a německý nápis vsazený na čelní stranu podstavce. V letech 1881 - 1903 působil Johann Stieber jako kostelník v kapli Bolestné Panny Marie zvané Španělská. Jeho koníčkem bylo cestování a při svých poutích dvakrát navštívil jedno z nejvýznamnějších římskokatolických poutních míst - Lurdy ve francouzských Pyrenejích.

Po svém návratu z této poutní cesty se Johann Stieber rozhodl postavit lurdskou jeskyni v nedalekých Petřkovicích, přímo pod Petřkovickou horou. V roce 1888 bylo za přičinění občanů obce vyklizeno prostranství, upravena jeskyně a postaveny schody od louky směrem k lomu. Součástí byla socha Panny Marie Lurdské z kamene, který byl vylomen ve zdejším lomu. Socha byla později nahrazena kamenosochařským dílem šenovského rodáka Franze Barwiga (1868 - 1931). Dne 15. srpna 1888 byla jeskyně slavnostně vysvěcena za velkého zájmu věřících z okolních obcí. Následně byla vybudována také křížová cesta a v úpatí poutního místa vztyčen vysoký kříž. Ten byl v roce 1958 nahrazen jiným, dříve se nacházel v kapli zemské věznice ve Valašském Meziříčí, bývalém zámku Žerotínů.

V roce 1889 instaloval Johann Stieber další sochu Pannu Marii ve skále umístěnou v kapli u Oční studánky za Jičinou. Tato se nachází asi 500 m od kříže pod svahem vrchu Svince. Svolení k vystavění kaple dal sám majitel panství hrabě Seilern a 6. října na svátek Panny Marie Růžencové byla za asistence deseti kněží slavnostně vysvěcena. Celé události přihlíželo na sedm tisíc věřících z širokého okolí.

Další mariánskou jeskyni postavil Johann Stieber roku 1895 v Zašové u Valašského Meziříčí za působení faráře Stančáka. Patrně zde měl svůj vliv i osud několika Neapolitánců, jejichž souvěrci byli zmasakrováni roku 1621 v bitvě u Nového Jičína a pohřbeni jako "černí Španělé" v místech dnešní kaple Bolestné Panny Marie zvané Španělská. Hrstka císařských katolických vojáků byla spasena při svém útěku až v oblasti Zašové a jeskyně se stala dalším známým poutním místem známým dnes jako Stračka.
Johann Alois Stieber zemřel ve věku sedmdesáti osmi let 31. května 1906 v Novém Jičíně. Jeho působení je dodnes výrazně spojováno především s novojičínskou Španělskou kaplí.

 

Literatura:
Das Kuhländchen. 9. Band. Nový Jičín 1928.

(RaP)

Aktualizováno: 5.2.2018 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2019

© 2019, Muzeum Novojičínska