Jan Jiří vévoda Braniborsko-Krnovský

* 16.12.1577 (Wolmirstedt)
† 2.3.1624 (Levoča)

státní příslušnost	Rakousko
povýšení do šlechtického stavu
predikát
statky a panství	Krnov, Bytom, Bohumín
nejvyšší dosažená hodnost
manželka

Jan Jiří vévoda Krnovský makrabě Braniborský (německy Johann Georg von Brandenburg-Jägerndorf) byl krnovský vévoda a český vojevůdce, vrchní velitel armády slezských stavů během českého stavovského povstání z rodu Hohenzollernů. Se svými vojsky zaútočil roku 1621 na město Nový Jičín.

Narodil se 16. prosince 1577 ve Wolmirstedtu jako druhorozený syn braniborského markraběte Jáchyma Fridricha a jeho první ženy Kateřiny Hohenzollernové. Jeho otec mu v roce 1607 odevzdal Krnov, Bytom a Bohumín. Jan Jiří poté začal Krnovanům vnucovat Kalvinismus, a když měšťané odpírali, poslal na ně svých 150 žoldnéřů jako výstrahu. Později, když roku 1609 Rudolf II. vydal Majestát na svobodu víry - tj. včetne té augšpurské (Confessio augustana - viz Augsburské vyznáni), spokojil se simultánním užíváním farního kostela pro ritus augšpurský i helvetský (kalvinsky).

Když roku 1618 vypuklo stavovské povstani, Jan Jiří se v něm zapojil jako vůdce sborů slezských proti císaři. Za to byl 22. ledna 1621 dán do říšské klatby spolu s králem Fridrichem Falckým, Kristiánem Anhaltským a Jiřím Fridrichem Hohenlohe. Zároveň s tím byl prohlášen za zbaveného svých zemí. Jan Jiří však jako plnomocný komisař vypuzeného krále Fridricha Falckého v čele nemalého vojska opanoval horní Slezsko, hrozil i Moravě a Čechám a pak odtáhl do Uher ke Gabrielu Betlenovi, s nímž opětovně napadal Moravu. Ale po mikulovském míru Albrecht z Valdštejna s císařskými a Posenhausen se Sasy roku 1622 vypudili jeho posádky ze Slezska. Markrabě Jan Jiří Krnovský zemřel v Levoči 12. března 1624 jako bezzemek, pohřben byl v Košicích. Vévodství krnovské císař Ferdinand II. dal 15. března 1622 jako dědičné léno opavskému vévodovi Karlovi z Lichtenštejna.

Aktualizováno: 2.8.2018 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.