Ignác Mischel von Kaisershuld

* 8.1.1796 (Nový Jičín)
† 27.9.1864 (Nový Jičín)

voják
státní příslušnost Rakousko
povýšení do šlechtického stavu 19.10.1853
predikát šlechtic von Kaisershuld
nejvyšší dosažená hodnost podplukovník

Ignác Mischel šlechtic von Kaisershuld (*8. 1. 1796 Nový Jičín – †27. 9. 1864 Nový Jičín) byl novojičínský rodák, důstojník, který svou penzi dožil v Novém Jičíně.

Jeho otec byl mýdlovarník Ignatz Jacob Michel (24.7.1768 Nový Jičín - ?), který si dne 8. února 1795 vzal v Novém Jičíně za manželku Barbara Holleschek (27.10.1769 Nový Jičín - ?). Ignác Mischel byl v roce 1853 povýšen do šlechtického stavu. V letech 1850-1852 působil jako důstojník štábu haličského pěšího pluku č. 57 Julius svobodný pán von Haynau v hodnosti majora. Roku 1853 byl penzionován.

V padesátých letech 19. století se výraznou měrou zasloužil o financování Kaple Bolestné Matky Boží v Novém Jičíně zvané Španělská. Zasloužil se o rozšíření kaple, když v letech 1863–1864 byla z jeho finančního příspěvku vybudována boční kaple, kněžiště a vysoká věž. Zemřel neženatý v Novém Jičíně 27. 9. 1864. Je pochován v dosud existujícím hrobě. Náhrobek Ignáce Mischela von Kaisershuld tvoří pískovcová deska nad hrobem při jižní zdi kaple. Uprostřed desky je reliéfně vytesán erb zemřelého se šrafurou vyznačenými barvami polí: červeno‑modře dělený štít, nahoře zlatým kruhem provlečené zkřížené šavle a meč se zlatými jílci, nad kruhem zlatá hvězda, dole cihlová zeď s bosovanou branou, na koruně zdi
zelený trávník; korunovaný turnajský helm s přikryvadly, klenotem orel. Na podstavci kříže je vtesaný takřka nečitelný nápis: Ruhestätte / des / Ignatz / Mischel / Edler von Kaisershuld / … / … Lebensjahre / 1864 / … / …

Literatura:

Müller, Karel - Polách, Radek - Zezulčík, Jaroslav: Kamenné svědectví minulosti. Nový Jičín 2008.

(RaP)

Odkazy:

Rodná matrika

Úmrtní matrika

(LCh)

Aktualizováno: 20.12.2023 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2024

© 2024, Muzeum Novojičínska