Harun Farocki

* 9.1.1944 (Nový Jičín)
† 30.7.2014 (Berlín)

Průkopník německého i světového videoartu Harun Farocki patřil k nejdůležitějším německým umělcům poválečného období. Bez nadsázky jej lze zařadit mezi jména, jako jsou Gerhard Richter nebo Markus Lüpertz, jakkoliv se oba zmínění věnují spíše klasickým polohám práce s obrazem.

Vystavoval snad ve všech světových galeriích současného umění, a to jak „lokálních” evropských – vídeňský Mumok, londýnská Tate Modern – tak i světových mekkách typu newyorského Museum Of Modern Art. Šest let přednášel na prestižní univerzitě v Berkeley a od roku 2004 se pohyboval mezi Berlínem a Vídní, kde byl profesorem Akademie výtvarných umění. V Česku Harun Farocki samostatně vystavoval jen v pražské galerii Tranzitdisplay. Zúčastnil se také několika skupinových výstav, například Prague Biennale.

O charakteru, obsahu a kvantitě jeho děl se lze dočíst na www.artlist.cz. Lze zdůraznit fakt, že Harun Farocki patřil v celosvětovém měřítku k nejvýznamnějším současným novojičínským rodákům.

Monografie:
Yilmaz Dziewior (ed.), Harun Farocki. Weiche Montagen / Soft Montages, Bregenz 2011
Harun Farocki, Rote Berta geht ohne Liebe wandern, Köln 2009
Harun Farocki – Susanne Koppensteiner (ed.), Harun Farocki. Nebeneinander, Köln 2007
Volker Pantenburg, Film als Theorie. Bildforschung bei Harun Farocki und Jean-Luc Godard, Bielefeld 2006
Thomas Elsaesser (ed.), Harun Farocki. Working on the Sightlines, Amsterdam 2004
Tilman Baumgärtel, Harun Farocki. Vom Guerrillakino zum Essayfilm. Werkmonografie eines Autorenfilmes, Berlin 2002
Susanne Gaensheimer (ed.), Harun Farocki:Nachdruck: Texte / Imprint: Writings, Berlin 2001
Harun Farocki – Kaja Silverman, Speaking about Godard, New York 1998

(David Mužík)

Harun Farocki

*9. 1. 1944 Nový Jičín – +30. 7. 2014 Berlín

Německý výtvarník, režisér, pedagog a průkopník videoartu se narodil v novojičínské nemocnici v neděli 9. ledna 1944 jako Harun El Usman Faroqhi, syn MUDr. Abdula Qudus Faroqhiho a jeho manželky Lili roz. Drangelattes, Němky původem z Brombergu (dnešní polské Bydhošti). Podle přihlašovací karty, uložené v archivním fondu Archiv města Nový Jičín, se jeho rodiče do Nového Jičína přistěhovali 9. září 1943 z Berlína, pravděpodobně v reakci na mohutné bombardování města spojenci v noci ze 4. na 5. září. Přístřeší našli na adrese Hindenburgstrasse 48, tedy buď přímo ve vile Fritze Hückela (dnes Revoluční 46) nebo v jedné z hospodářských budov v areálu, které v té době patřily pod totéž číslo orientační.

Otec Abdul, narozený v indické Karkale, pracoval v novojičínské nemocnici. Jeho manželka byla sice medičkou, ale během pobytu v Novém Jičíně se starala o dvouletou dceru Suraiyu. Rodina v Novém Jičíně příliš dlouho nepobyla, pár měsíců po narození syna Haruna se 29. května 1944 odstěhovali do lázeňského města Teplic-Šanova, kde otec získal opět místo v místní nemocnici.

Rodina poté žila v Indii a Indonésii a později se vrátila zpět do Německa. Harun studoval na jezuitském gymnáziu- Aloisiuskolleg v Bonnu. V roce 1962 už jako Harun Farocki odešel do Západního Berlína. V letech 1966-1968 studoval na Německé televizní a filmové akademii v Berlíně. V letech 1974-1984 zastával v Mnichově pozici autora a redaktora časopisu Filmkritik. Jako pedagog působil na univerzitě v kalifornském Berkley, Umělecké univerzitě i své domovské Německé filmové a televizní akademii v Berlíně a Akademii výtvarných umění ve Vídni.

Přes bohatou publikační činnost je známý především pro své dokumentární filmy, filmové eseje a multimediální instalace, ve kterých zpracovává téma vztahu člověka a moderních technologií a také války. Vytvořil jich více než 120. Mezi nejznámější patří Neuhasitelný oheň (1969), Obrazy světa, zápis války (1988), Válka na dálku (2003) nebo instalace Deep Play (2007). Se svou druhou manželkou Antje Ehrmann spolupracoval na projektu Eine Einstellung zur Arbeit/Labour in a Single Shot (2011-2014).

V roce 2002 získal cenu Petera Weisse a roku 2012 speciální cenu Roswithy Haftmann.

Zemřel 30. července 2014 nedaleko Berlína a pohřben je po boku Bertolda Brechta nebo Heinricha Manna na hřbitově v berlínské čtvrti Dorotheen. Členové Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína v roce 2019 hřbitov během cesty do Vratislavi, Berlína a Görlitz na hrob Haruna Farockiho položili kytici.

Přestože Harun Farocki v Novém Jičíně pobyl krátce a jak sám uvedl, k městu se kvůli tomu nijak nevztahoval, můžeme jej díky dějinným okolnostem a životním osudům jeho rodičů počítat mezi mnohé další slavné novojičínské rodáky a také lidi Hückelových vil.

Pro ty, co by chtěli vědět víc:

https://www.harunfarocki.de/

https://www.harun-farocki-institut.org/

https://www.artlist.cz/harun-farocki-407/

https://dafilms.cz/director/7958-harun-farocki

https://www.labour-in-a-single-shot.net/de/filme/

Janoušková Petra: Nový Jičín – Vídeň – Anton Kolig – Harun Farocki. In: Vlastivědný sborník Novojičínska. 68. svazek, Nový Jičín 2018, s. 143-146.

Chobot Karel: Slavný neznámý Harun Farocki. In: Novojičínský zpravodaj, říjen 2019, s. 9

Odkazy:

Archiv města Nový Jičín, Přihlašovací karta obyvatel 1939-1945

(LCh)

Aktualizováno: 13.6.2024 Tisk