Friedrich Paul (Fritz) Hückel
* 22.6.1885 (Nový Jičín)
† 12.1.1973 (Mnichov)
státní příslušnost | Rakousko-Uhersko, Československo, Spolková republika Německo |
---|
Friedrich Hückel byl čelním představitelem kloboučnické podnikatelské rodiny Hückel v první polovině 20. století, vášnivým automobilovým závodníkem a konstruktérem.
Friedrich Paul Hückel se narodil 22. června 1885 v Novém Jičíně Augustinu Hücklovi a jeho manželce Angele Hückel. V rodině, která přinesla technický pokrok a revoluční inovace do odvětví kloboučnického průmyslu, se střetával s nejnovějšími technickými vymoženostmi té doby. Vliv na to mělo nejen dostatečné finanční zázemí rodiny, ale také technické vzdělání ukončené titulem inženýra. Již v roce 1906 se společně s Otto Klossem pokoušel sestavit osobní vozidlo s čtyřválcovým motorem, jak dokládají jejich různé společné náčrty. Tyto první krůčky poznamenaly další konstruktérské počiny v následujících letech. Láska k automobilům přivedla již v mládí Fritze Hückla také k automobilovým závodům. Na začátku 20. století se při nich potkávali nejen konstruktéři a fandové nového sportovního odvětví – automobilismu – ale také finančně nezávislí podnikatelé, šlechta a dokonce i členové panovnického rodu. Fritz Hückel si své první auto pořídil již v roce 1910 u automobilky v Kopřivnici (tehdy Nesselsdorf), jednalo se o typ "S" 1910 16/18 PS. Již následujícího roku ve svých dvaceti pěti letech se účastnil prvních automobilových závodů. A ne ledajakých!
V květnu roku 1911 se Fritz Hückel ve voze s číslem 6 společně s Hansem Ledwinkou ve voze č. 15 přihlásil s kopřivnickým automobilem „Nesselsdorfer“ (tj. Kopřivničan) do oblíbených závodů „Die Oesterreichische Alpenfahrt“. V závodě tehdy zvítězil tovární tým Austro-Daimler v čele s ředitelem Ferdinandem Porsche. Oba závodníci s vozy kopřivnické automobilky však byli velmi úspěšní a sám Fritz Hückel získal cenné body za druhé místo v kategorii jednotlivců, Velkou stříbrnou medaili a diplom. Ve svém interview po závodě sdělil, že k jeho závodu nemá co říct; motor šlapal kolosálně a nemusel být ani otevírán jeho kryt. Jedinou obtíží byla špatná znalost úseku Klagenfurt – Graz.
V lednu roku 1912 – tedy před sto lety – se zúčastnil také druhého ročníku slavné „Rallye Monte Carlo“. První ročník 1911 si získal tento nový závod velký ohlas, a tak nebylo divu, že „hvězdicová“ jízda byla na druhý rok vypsána z celkem devíti startovních míst – tedy z Berlína, Amsterdamu, Petrohradu, Le Havre, Paříže, Ženevy, Boulogne-sur-Mer, Bruselu a hlavního města našich zemí, Vídně. Z císařské Vídně odjely vozy 21. ledna 1912 směrem na Monako. Spolujezdci ve voze č. 5 Fritze Hückla byli Eduard Schlosser a Viktor Thonet z Bystřice pod Hostýnem. Mezi účastníky vídeňského startu byl i Alexander „Saša“ hrabě Kolowrat. S kopřivnickým automobilem 60 PH Nesselsdorfer musel Fritz Hückel absolvovat celkem 1319 km dlouhou trať, na které s časem 64 hodin a 40 minut skončil jako šestý jezdec v cíli s průměrnou rychlostí 20,3 km/h. Společně s dalšími jezdci, mezi nimiž figuroval také vůz arcivévody Karla Františka Josefa, posledního císaře a českého krále, byl Fritz Hückel v létě téhož roku přihlášen také do proslulého Rakouského alpského závodu. Tohoto závodu se však nakonec neúčastnil.
Okouzlení automobilovým sportem, zážitky a získanými zkušenostmi s šestiválcovými vozy kopřivnické automobilky zúročil Fritz Hückel kolem roku 1921, kdy začal v Novém Jičíně připravovat vlastní malou sériovou produkci sportovních automobilů. V roce 1935 prezentoval svůj první vůz Hückel Special s šestiválcovým motorem Tatra, ale nakonec nebyla zavedena větší sériová výroba.
I v letech 1925-26, 1928, 1931 a 1934 své kopřivnické automobilce zůstal věrným závodním jezdcem. Závodní modely aut jej přivedly na rozličné tratě po celé Evropě. Fantastický výsledek získal v sicilském slavném závodě „Targa Florio“ dne 3. května 1925, kdy s vozem Tatra 12 obsadil první místo v kategorii do 1100 ccm a další tatrovácký jezdec Karel Sponer skončil druhý. Jednalo se o první vítězství československého vozu na trati světového významu. Specifikací závodu bylo hlavně velké výškové převýšení, které činilo kolem 900 metrů; oba závodníci svým výkonem překonali tehdejší traťový rekord.
Rodilý novojičíňák miloval také domácí tratě a se svými vozy se pravidelně zúčastňoval slavných závodů do vrchu „Ecce Homo“ Šternberk v letech 1921, 1922, 1926, 1927, 1933 a 1937 nebo slavných závodů do vrchu Jíloviště – Zbraslav. Také se pravidelně angažoval při konání závodů a byl stálým členem Moravsko – Slezského automobilového klubu. Ještě v roce 1938 se Fritz Hückel jako soukromý jezdec zúčastnil s vozem Steyr 220 ve skupině D do 3000 ccm závodu „Deutsche Alpenfahrt“. S příchodem druhé světové války a díky změnám, které zasáhly celou Evropu, automobilové závodění Fritze Hückla končí a při závodech se již jen jako divák setkával se svým přítelem a novojičínským rodákem – Alfredem Neubauerem (1891 – 1980). Fritz Hückel umírá 12. ledna 1973 v Mnichově. Jeho jméno nadále zůstává spojeno s počátky evropského automobilového sportu jako jedna z bohužel pozapomenutých ikon závodních jezdců, původem z našeho města.
(RaP)
Odkazy:
(LCh)
Aktualizováno: 6.12.2023 Tisk
Fotogalerie
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.
Rozcestník
- Advokáti a právníci
- Archeologové
- Architekti, stavitelé
- Archiváři, historici a knihovníci
- Armádní představitelé, vojáci
- Biskupové, děkani, faráři, kněží
- Cestovatelé
- Česká komunita
- Čestní občané města
- Divadelníci, filmaři, herci
- Fotografové
- Habsburkové a Nový Jičín
- Hoteliéři, hostinští
- Hudebníci, skladatelé
- Konstruktéři, vynálezci
- Kuriozity
- Lékaři, lékárníci
- Muzejníci a sběratelé
- Námořní představitelé, námořníci
- Novináři, tiskaři, vydavatelé
- Obchodníci, živnostníci
- Okresní hejtmani
- Panovníci, státníci
- Pedagogové
- Podnikatelé
- Policie a četnictvo
- Politici, státní úředníci
- Poštmistři
- Prezidenti Krajského soudu
- Protestantští kněží
- Purkmistři města do r. 1848
- Spisovatelé
- Sportovci
- Starostové města do r. 1945
- Starostové města po r. 1945
- Šlechta
- Vědci
- Vojenské ztráty 1. světová válka
- Výtvarní umělci
- Ženy ve městě
- Židovská komunita