František Gregor

* 21.2.1896 (Ubušín)
† 25.5.1942 (Mauthausen)

středoškolský učitel

národnost	česká
čestný občan města	14. 3. 2022

František Gregor byl gymnaziální učitel, představitel české menšiny v Novém Jičíně, vlastivědný pracovník, entomolog a účastník protinacistického odboje.

Narodil se 21. února 1896 v Ubušíně, dnešní součásti městyse Jimramov na Českomoravské vysočině. Své jméno získal po otci, majiteli gruntu a starostovi obce. Mladý František vychodil měšťanku v Bystrém a v roce 1914 úspěšně odmaturoval na reálce v Novém Městě na Moravě. Jeho dráha za vzděláním pokračovala i nadále, když se přihlásil ke studiu přírodopisu a zeměpisu na české univerzitě v Praze. Do studentských let mu však výrazně zasáhla první světová válka, a podobně jako množství dalších jeho vrstevníků, musel i Gregor nastoupit vojenskou službu. Ta ho zavedla na fronty do Ruska a Itálie. Po skončení války pokračoval ve studiích, osud mu však kladl překážky i nadále. Smrt jeho otce zapříčinila, že už po absolvování první státní zkoušky musel nastoupit do zaměstnání jako suplující profesor na jedné z pražských reálek.

Roku 1921 došlo pro menšinové české obyvatelstvo Nového Jičína k mimořádné události – otevřeno bylo České státní reformní reálné gymnázium. A František Gregor, který byl v tomto roce do Nového Jičína přeložen, stál jako jeden z prvních profesorů u jeho zrodu. Zde vyučoval až do poloviny 30. let, s výjimkou období 1924 až 1926, kdy vypomáhal se zřízením české pobočky na ruském reálném gymnáziu v Mukačevu na Podkarpatské Rusi. Během působení v našem městě se poznal s učitelkou Marii Pokornou, kterou si vzal za ženu, a své dětství zde strávili dva jejich synové Miroslav a František.

Život Františka Gregora však nebyla jen škola a rodina. Mimořádně aktivně se ve volném čase zapojoval i do politického a kulturního dění ve městě. Byl zapáleným vlastencem, snažícím se sjednotit českou menšinu v Novém Jičíně, a jako funkcionář Československé strany národně socialistické byl několik let členem městského zastupitelstva i rady. Pracoval ve vedení novojičínského Sokola, kde mimo jiné zastával funkci vzdělavatele a člena župního výboru. Výraznou stopu zanechal také v představenstvu evangelické církve a v řadě dalších spolků, v nichž působil. Mimořádným úspěchem bylo sdružení skupiny vlastivědných pracovníků, se kterými založil osvětový časopis Kravařsko, vycházející v letech 1932 až 1938. Gregor byl redaktorem časopisu a sám do něho přispíval články o historii města a okresu.

Spolupráce při vydávání Kravařska jej s Novým Jičínem spojovala i po roce 1935, kdy se Gregor odstěhoval do Brna. Nastoupil na učitelské místo na II. státní reálce na Křenové ulici, později přejmenované na IV. státní reálné gymnázium. Velké město, ve kterém měly sídlo univerzity i další vědecké ústavy a zájmové spolky, mu skýtalo také více možností k prohlubování jeho největšího odborného zájmu – entomologii.

František Gregor věnoval stovky hodin svého života studiu blanokřídlého hmyzu, hlavně pilatek a lumků, vypracoval se dokonce v mezinárodně uznávaného znalce. Účastnil se sběratelských výprav doma i v zahraničí, rovněž na Novojičínsku a v oblasti povodí Odry, přičemž shromáždil rozsáhlou kolekci hmyzu. Jeho odborný zájem o entomologii dopomohl k vytvoření unikátního souboru, který je dnes součástí přírodovědných sbírek Národního muzea v Praze. Gregor je autorem tří desítek odborných entomologických článků, spoluzakládal a redigoval odborný časopis Entomologické listy, a byl rovněž členem Moravské přírodovědecké společnosti.

Profesorské a vědecké působení Františka Gregora bylo násilně přerušeno zatčením gestapem v listopadu 1941. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se Gregor jako český vlastenec zapojil do protinacistického odboje v rámci organizace Obrana národa (skupina Brno-západ). Za svou odbojovou činnost byl nejprve vězněn v nechvalně známých Kounicových kolejích v Brně a následně v koncentračním táboře Mauthausen. Dne 25. května 1942 tam na následky nelidských podmínek a trýznění nakonec zahynul.

Jméno Františka Gregora můžeme najít na pamětních deskách a pomnících v rodném Ubušíně i Brně. V Novém Jičíně byla na jeho počest přejmenována ulice, na které bydlel (do té doby Eichdendorffova). Jeho osoba je zmíněna také na pamětní tabuli obětí druhé světové války, která je umístěna v prvním patře novojičínského gymnázia. V polovině března 2022 rozšířil František Gregor řady čestných občanů města Nového Jičína.

Odkazy:

Rodná matrika

Archiv města Nový Jičín, Přihlašovací karta obyvatel 1910-1948

Osobní fond

Literatura:

Grossmannová, Eva: Jméno z pamětní tabule. Příběh života odbojového pracovníka Františka Gregora. Nový Jičín 1979 (rukopis).

Grossmannová, Eva - Hanák, Jan: K nedožitým devadesátinám profesora Františka Gregora. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Svazek 37. Nový Jičín 1986, s. 56-59.

Vitko, Martin: František Gregor, nový čestný občan města. Novojičínský zpravodaj, 2022, květen, s. 9.

(MV)

Aktualizováno: 20.2.2023 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.