Ferdinand Dostál

* 23.5.1861 (Věrovany)
† 18.7.1931 (Ostravice)

státní příslušnost Rakousko, Rakousko-Uhersko, Československá republika
dílo

JUDr. Ferdinand Dostál pocházel z rodiny hospodského. V roce 1871 nastoupil ke studiu na Slovanském gymnáziu v Olomouci a gymnaziální studia dokončil roku 1879 v Chrudimi z důvodu konfliktu s veřejným činitelem. Následně vystudoval právnickou fakultu v Praze. Svou právnickou praxi zahájil u železniční správy, následně u soudu v Praze a v advokátní kanceláři v Plumlově. Jako právník posléze pracoval v letech 1893-1921 a 1927-1931 v Novém Jičíně. Jako spisovatel vystupoval pod pseudonymem Otakar Bystřina. Pomáhal rozvoji českého školství a ve veřejné činnosti.

Jeden z čelných představitelů české menšiny v Novém Jičíně, spisovatel a humorista Ferdinand Dostál, tvořící pod pseudonymem Otakar Bystřina, se narodil 23. května 1861 ve Věrovanech u Přerova. V roce 1871 nastoupil na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Při studiu patřil mezi žáky s dobrým prospěchem, nejvíce vynikal v kreslení, ale výborné známky obdržel i z matematiky, němčiny a latiny. Dne 11. listopadu 1878 však byl z ústavu vyloučen, jako potrestání za jistý, blíže nespecifikovaný prohřešek, označený v jeho katalogovém listu pouze jako výtržné chování při návštěvě hospody. Vyloučený Ferdinand Dostál vzápětí podal přihlášku na gymnázium v Chrudimi. Na tomto vzdělávacím ústavu pak v témže školním roce složil i maturitní zkoušku. Po studiu práv na české univerzitě v Praze pracoval jako koncipient nejprve v Plumlově, poté v Prostějově a Vyškově, a v roce 1890 nastoupil v brněnské advokátní kanceláři Adolfa Stránského. V moravské metropoli vytrval tři roky, než se usadil v Novém Jičíně, kde převzal advokátní praxi po Františku Špačkovi. V bouřlivém nacionálním prostředí Nového Jičína se společně s Františkem Derkou angažoval především ve věci zřízení české školy a během stavby Národního domu.

V Novém Jičíně žil až do své smrti, s malou přestávkou v letech 1921-1927, kdy se přestěhoval i s rodinou do Brna. Kvůli nedostatku případů, které by pokryly náklady na provoz kanceláře, se však po šesti letech do Nového Jičína vrátil.

Pod pseudonymem Otakar Bystřina psal především humoristické povídky z rodné Hané. Proslavila ho schopnost psychologické drobnokresby, s jakou oživoval jadrné hanácké postavičky ve sbírkách „Hanácké figurky“ a „Hanácká legenda“, či při literárním zpracování humorných příběhů ze své advokátní praxe v dílech „Pápení“ a jeho revidovaném vydání „Přes tři řeky“, „Jak se naši škádlívají“ a dvoudílné sbírce „Bystřinův smích“.

Mezi jeho blízké přátele patřili malíř Jožka Uprka, varhaník a sběratel lidových písní Martin Zeman nebo pedagog a spisovatel Matůš Beňa. Jejich společné zážitky pak vykreslil ve vzpomínkové knize „Súchovská republika“. V Novém Jičíně jej pak navštěvovali básník Josef Kalus, spisovatel Čeněk Kramoliš či básník Josef Svatopluk Machar. O vřelém přátelství s Petrem Bezručem vypovídá nejen jejich vzájemná korespondence, ale i koupě společné chalupy na Ostravici. Zemřel 18. července 1931 při návštěvě Ostravice. Stalo se tak krátce po posledním společném výletu do Frenštátu a na Radhošť právě s Petrem Bezručem. Pohřben byl na hřbitově v Ostravici, avašak o měsíc později bylo podle matričního záznamu v matrice zemřelých farnosti Staré Hamry jeho tělo exhumováno a zpopelněno v ostravském krematoriu.

Odkazy:

Rodná matrika

Oddací matrika

Úmrtní matrika

Literatura:

Baláš, Miloslav: Kulturní místopis Novojičínska. Nový Jičín 1967.

Chobotová, Lenka: Město Nový Jičín v období Fin de siècle. Magisterská diplomová práce. Olomouc 2013.

Kolektiv autorů: Otakar Bystřina a současná doba. Česko slovenské kolokvium. Věrovany 2006.

Sivek, Alois: Dopisy Otakara Bystřiny Petru Bezručovi. 1912-1931. Nový Jičín 1967.

(RaP, LCh)

Aktualizováno: 14.5.2021 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2021

© 2021, Muzeum Novojičínska