Ernst von Plener

* 18.10.1841 (Cheb)
† 29.4.1923 (Vídeň)

politik
státní příslušnost Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rakouská republika
čestný občan města 04.02.1892

Ernst von Plener byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, předák německorakouské Ústavní strany, v letech 1893–1895 ministr financí Předlitavska.

Jeho otcem byl rakousko-uherský politik a ministr vlády Předlitavska Ignaz von Plener. Ernst von Plener vystudoval v letech 1858–1862 právo na Vídeňské univerzitě. V roce 1863 získal titul doktora práv. Působil pak v rakouské diplomacii ve Francii a Velké Británii, kde se zabýval rozborem anglického parlamentarismu.

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde kde převzal mandát svého otce. Zvolen byl za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Cheb. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879, volbách do Říšské rady roku 1885 a volbách do Říšské rady roku 1891. A stejně jako otec se v parlamentu angažoval v Ústavní straně. Byl jejím předákem. V některých otázkách jako okupace Bosny a Hercegoviny, s níž nesouhlasil, nebo kontroverze okolo slovinského gymnázia v Celje, se ale se stranou názorově rozcházel. Byl rovněž odpůrcem volební reformy a podporoval zachování kuriového systému. V státoprávních otázkách byl centralistou, zastáncem jednotného státu a odpůrcem státoprávních aspirací neněmeckých národností. Odmítal Stremayrova jazyková nařízení.
V roce 1890 se podílel na pokusu o česko-německé vyrovnání v Čechách (takzvané punktace). Punktace hodnotil jako úspěch českých Němců („Dnes můžeme konstatovat, že se síle a vytrvalosti německého lidu v Čechách podařilo dosáhnout velikých úspěchů.“), ale Češi nakonec tuto dohodu odmítli. Již od poloviny 80. let 19. století byl zastáncem rozdělení Čech podle etnických hranic. Zasedal na Českém zemském sněmu.

V roce 1893 se podílel na pádu vlády Eduarda Taaffeho. Když totiž předseda vlády Taaffe navrhl zásadní reformu volebního systému, utvořila se proti němu v parlamentu okamžitě protivládní většina. Ještě téhož dne se v kuloárech Říšské radě sešel Plener coby předák liberálů a Karl Sigmund von Hohenwart, hlavní postava konzervativní německorakouské (dosud provládní) pravice.[4] 12. listopadu 1893 se pak stal ministrem financí Předlitavska v následné vládě Alfreda Windischgrätze. Ve vládě setrval do 19. června 1895. Jako ministr se zabýval zejména daňovou reformou.

Dne 3. března 1886 se v Budapešti oženil s baronkou Marií Eötvös, dcerou maďarského politika a spisovatele barona Josefa Eötvös de Vásárosnamény a baronky Agnes Eötvös, dvorní dámy Jejího c. a k. veličenstva.

Dne 4. 2. 1892 Dr. Ernst von Plener, c. k. ministr ve Vídni, byl jmenován čestným občanem města Nového Jičína. Dne 14. května 1892 byl přivítán Ernst von Plener v budově radnice samotným starostou JUDr. Hugo Fuxem a převzal z jeho rukou diplom čestného občanství města.

Po odchodu z vlády opustil dočasně aktivní politiku, protože dopisem z 2. července 1895 rezignoval i na poslanecké křeslo v Říšské radě. Zastával potom v letech 1895–1918 post prezidenta vrchního účetního dvora. V roce 1900 se stal členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Politicky nadále patřil k zastáncům liberalismu a stoupencům německého charakteru Rakouska. Takto se prezentoval ještě ve svém posledním vystoupení ve sněmovně v roce 1918, kdy kritizoval pacifistické tendence poslední předlitavské vlády Heinricha Lammasche

Odkazy:

Rodná matrika

Úmrtní matrika

(RaP, LCh)

Aktualizováno: 23.4.2021 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2022

© 2022, Muzeum Novojičínska