Ernst Gideon von Loudon (Laudon)

* 13.2.1717 (Totzen)
† 14.7.1790 (Nový Jičín)

generalissimus, voják
státní příslušnost Rakousko
nejvyšší dosažená hodnost generalissimus
povýšení do šlechtického stavu 1759
predikát svobodný pán von Loudon
statky a panství

Ernst Gideon svobodný pán von Loudon byl slavný rakouský vojevůdce, válečník proti Prusům a Turkům Zemřel v roce 1790 na náměstí v Novém Jičíně.

Původem rodák z Livonska vstoupil v mládí do carské ruské armády a bojoval proti Polsku a Turkům. Z důvodu nespokojenosti s poměry v carské armádě usiloval o vstup do armády pruské, ale nebylo mu vyhověno. Nato vstoupil do služeb rakouské armády a stal se členem pandurského pluku barona Trencka. V sedmileté válce se dostavily jeho první výsledky, když zvítězil nad pruskými vojsky v mnoha bitvách i drobných šarvátkách. Za své činy byl v roce 1759 povýšen do stavu svobodných pánů společně se svým bratrem Johannem Reinholdem, bratranci Carlem Gideonem (*7. 12. 1717 – †11. 3. 1777) a Otto Johannem. Nový šlechtický rod získal rovněž český inkolát a panství Bečváry. Stal se vojenským velitelem Moravy. Zúčastnil se války o bavorské dědictví. Své poklidné dny prožíval na panství a zámku Hadersdorf u Vídně. Velkou vlnu jeho dalších úspěchů zahájila válka s Tureckem, kdy dobyl část Bosny a Srbska.

Kvůli dalšímu hrozícímu konfliktu s Pruskem jej císař Josef II. pověřil velením armády na Moravě a jeho štáb byl soustředěn do Nového Jičína.

Generalissimus Laudon navštívil Nový Jičín v roce 1790 celkem dvakrát. Poprvé to bylo již v květnu 1790 při své první cestě na Moravu, kdy si s novojičínskými zasoutěžil ve střelbě. Podruhé navštívil generalissimus Loudon město Nový Jičín při příležitosti prohlídky slezských hranic v červnu a červenci 1790. Při této druhé návštěvě Nového Jičína jej ovšem 8. července postihl velký záchvat třesavky a byl nucen ulehnout do postele hostince na náměstí. O jeho zdraví se v Novém Jičíně staral dr. Valentin Geopferth. Generalissimus Loudon svou závěť diktoval plukovníku Carlu Orlandimu a jako svědkové jsou podepsáni maršál Josef Maria hrabě Colloredo-Mels und Wallsee a František hrabě Chorinský. Den poté nadiktoval poslední dopis Leopoldu II. a pozdravil ústy polního zbrojmistra Colloreda rakouskou armádu. Avšak 12. července propukl zápal plic naplno. Toho dne k němu dorazila i nejbližší rodina. Tentýž den pozdravil novojičínské obyvatele, o kterých se doslechl, že se za něj modlí. Následující den celý v klidném stavu prospal a další den, 14. července ráno poznal, že se blíží smrt. Poslední slova, jež pronesl, když ho chtěl jeden z přítomných povzbudit, dle dochovaných pramenů byla:
Ach, nemějte mě za takového slabocha a nedělejte ze mne prosťáčka!

Poté dne 14. července 1790 velký generalissimus v Novém Jičíně umírá. Den nato byly jeho ostatky slavnostně převezeny do vídeňského Hadersdorfu.

Loudonova knihovna včetně bitevních plánů je dnes uchovávána na zámku v Novém Jičíně.

Dosažené hodnosti - Carská armáda:
1737 – poručík
1739 – opustil řady carské armády

Dosažené hodnosti - Rakouská armáda:
1. května 1744 – vstup do rakouské armády, velitel setniny
1. května 1746 – major
20. dubna 1753 – podplukovník
17. března 1757 – plukovník
25. srpna 1757 – generálmajor (Generalfeldwachtmeister)
25. července 1758 – polní podmaršálek
listopad 1759 – polní zbrojmistr (Feldzeugmeister, to znamená generál dělostřelectva) a velící generál v českých zemích
13. listopadu 1769 – velící generál
26. února 1778 – polní maršál (Generalfeldmarschall, zkráceně Feldmarschall)
20. leden 1790 – generalissimus

Vyznamenání
7. března 1758 – rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
5. prosince 1758 – velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie
5. března 1759 – povýšen do panského stavu; zisk panství Bečvárky
listopad 1761 – první rytíř Marie Terezie
říjen 1789 – velkokříž tereziánského řádu s briliantovou hvězdou

Literatura:
Bělina, Pavel: Generál Laudon. Život ve službách Marie Terezie a Josefa II. Praha 1993. 21
Bělina, Pavel - Romaňák, Andrej - Andrle, Petr: Olomouc - Domašov 1758. Praha 1998.
Pernes, Jiří - Fučík, Josef - Havel, Petr a kol.: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha 2003.
Stellner, František. Sedmiletá válka v Evropě. Praha 2000
Valeš, Eduard: Generál Laudon jede skrz vesnici. In: Živá historie. Květen 2010.

Zahraniční literatura:
Matthias Bernath [Hg.]: Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. 4 Bände. München: Oldenbourg 1974-1981 (*13.02.1717, auch Meyer-Lexikon)
Richard Bamberger / Franz Maier-Bruck: Österreich-Lexikon in zwei Bänden. Wien: Österreichischer Bundesverlag / Wien [u.a.]: Jugend & Volk 1966 (* 10.10.1716)
Erwin Heinzel: Lexikon historischer Ereignisse und Personen in Kunst, Literatur und Musik. Wien: Hollink 1956, S. 414 f.
Friedrich Winterholler: Loudon. Wanderer und General. Roman. Leipzig: Staackmann 1934
Franz Pesendorfer: Feldmarschall Loudon. Der Sieg und sein Preis. Wien: Österreichischer Bundesverlag 1989
Eberhard Kessel: Beiträge zu Loudons Lebensgeschichte. In: Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 54 (1942), S. 227 ff.
Karl Buchberger [Hg.]: Briefe Louson's. Beiträge zur Charakteristik Loudon's und die Geschichte des Siebenjährigen Krieges. Wien: Gerold 1972 (Archiv für österreichische Geschichte, 48), S. 377-420
Johannes Kunisch: Feldmarschall Loudon. Jugend und erste Kriegsdienste. Wien / Graz [u.a.]: Böhlau 1973 (Archiv für österreichische Geschichte, 128,3)
Johannes Kunisch: Feldmarschall Loudon oder das Soldatenglück. In: Historische Zeitschrift 236 (1983), S. 49-72
Johannes Kunisch: Loudon und der Kleine Krieg: Kalkulierbar oder ein "Hazardspiel?". In: Die Presse, 14./15.07.1990, S. X
Marlene Jantsch / Sepp Rummelhardt: Die Todeskrankheit des Feldmarschalls Gideon Ernst Freiherr von Loudon. In: Wiener klinische Wochenschrift 30 (1955), S. 547-549
Sylvia M. Patsch: Der Sieg und sein Preis. Vor 200 Jahren starb Feldmarschall Loudon, einsamer Herr über Leben und Tod. In: Wiener Zeitung, Essay, 02.02.1990, S. 4
Volksblatt Magazin, 27.07.1990, S. 6.

(RaP)

 

Aktualizováno: 7.2.2017 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2019

© 2019, Muzeum Novojičínska