Eduard Veith

* 30.3.1858 (Nový Jičín)
† 18.3.1925 (Vídeň)

výtvarný umělec

státní příslušnost	Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rakouská republika

Eduard Veith
(*30. 3. 1858 Nový Jičín – †18. 3. 1925 Vídeň)

Eduard Veith byl nadaným, všestranně zaměřeným umělcem, který mistrně zvládal dekorativní malbu v interiéru i jemné obrázky malované olejem, pastelem či tužkou. Narodil se 30. března 1858 v Novém Jičíně v rodině malíře pokojů Julia Veitha a jeho ženy Susanny, rozené Schleifové. Malířské nadání zděděné po otci se u chlapce projevovalo již v raném dětství. Po ukončení obecné školy a nižší reálky nastoupil do učení ke svému otci, aby se zdokonalil jako dekorativní malíř a vyučil se řemeslu malíře pokojů. V letech 1874 - 1878 studoval na Škole uměleckých řemesel ve Vídni u profesora Ferdinanda Laufbergra. Absolvoval dokončením sgrafit na výstavní budově na Světové výstavě v Paříži. Po návratu ze studií žil krátkou dobu v Novém Jičíně u svého otce, kterému pomáhal při vymalování kostelů, synagog a slavnostních sálů. Navštívil Terst, Benátky, z Itálie se vrátil do Vídně, kde se živil příležitostnými zakázkami. Mezi nejvýznamnější patřila výzdoba nového velkého kostela Donna Balascha v Bukurešti, strop pro palác krále Carola, několik nástěnných obrazů pro zámek Manesti, který tehdy patřil rumunskému velvyslanci ve Vídni Vacarescovi, práci pro argentinského velvyslance. Po vyčerpání úspor se vrací zpět do rodného města, kde pracuje na výzdobě vil rodiny Hücklů. Ve vile Augusta Hückla se zachovaly tři olejomalby na plátně vsazené do dřevěného obložení na stropě. Další plátna z původní výzdoby jsou deponována v Muzeu Novojičínska, které spravuje několik desítek Veithových děl různých malířských technik i námětů. Ve vile Johanna Hückla se zachovala nástropní malba ve štukové omítce. Eduard Veith pracoval v Novém Jičíně společně se svým otcem také na malířské výzdobě tehdejší zasedací síně krajského soudu. Získal první cenu za své skicy pro tehdejší pražské německé divadlo – maloval osm nástropních obrazů a oponu. Zvítězil v soutěži na malířskou výzdobu tehdejšího Německého národního divadla ve Vídni (Opera) – vyzdobil freskami hlediště a proscénium. Obdržel zakázky na dekorativní malby od Gutmana, Rotschilda, hraběte Seilerna, také na Rudolfinum v Praze. Pro Mariatereziánský sál v Hofburgu maloval čtrnáct lunet. Provedl výzdobu divadla Unter den Linden v Berlíně a dnešního Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V roce 1905 byl jmenován profesorem na Technické vysoké škole ve Vídni, kde s kratšími přestávkami trvale žil od skončení studií. S rodným městem udržoval stálé kontakty, účastnil se nejen výstav ve Vídni, ale pravidelně obesílal i výstavy v Novém Jičíně. Dne 13. ledna 1921 společně se svou manželkou Bertou navštívil Nový Jičína a zdejší továrnu na klobouky Johann Hückel's Söhne. Eduard Veith zemřel 18. března 1925 ve Vídni a je pochován na hřbitově v Döblingu.

Eduard Veith byl přestavitelem generace realistických malířů závěru 19. století, kteří pracovali především na společenskou objednávku od soukromých osob nebo kulturních institucí. Byl váženým občanem a uznávaným umělcem. Ve svých autobiografických vzpomínkách, které věnoval vídeňskému časopisu Moderne Welt, napsal: „Dnes je mi 61 let; celý můj život byl téměř jedním pracovním dnem, přece však mě učinil šťastným tak velice, že bych jej nechtěl s nikým měnit.“

Odkazy:

Rodná matrika

Oddací matrika

Literatura:
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. (13.). Ostrava 2000.
Dvořáčková, Sylva: Malíř Eduard Veith. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Svazek 43. Nový Jičín 1989.
Schenková, Marie: K výstavě Regionální malířství 19. století v Novém Jičíně. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Svazek 44. Nový Jičín 1990.

(Sylva Dvořáčková, RaP, LCh)

Aktualizováno: 21.3.2023 Tisk