Dominik Bilimek

* 25.2.1813 (Nový Jičín)
† 3.8.1884 (Vídeň)

státní příslušnost Rakousko, Rakousko-Uhersko

V časech průchodů ustupujících vojsk císaře Napoleona z Ruska naším městem se 25. února 1813 narodil manželům Dominiku a Theresii Bilimkovým druhorozený syn, který dostal jméno Adolph Josef. Po základním vzdělání v rodném městě byl vyslán na gymnaziální studia do Vídeňského Nového Města, kde po dokončení maturity vstoupil roku 1832 do cisterciáckého řádu v klášteře Neukloster u Vídně. Po svém vysvěcení na kněze roku 1836 přijal jméno Dominik, které jej následně provázelo celým životem. V cisterciáckém klášteře měl na starosti fyzikální laboratoře a přírodní kabinet, které se staly jeho novým domovem. O pár let později působil jako profesor klášterního gymnázia se specializaci na přírodovědu, která se stala jeho celoživotní vášní. V roce 1851 se stal zakladatelem Zoologicko – přírodovědné společnosti ve Vídni, která dodnes působí jako jeden z nejstarších přírodovědných spolků na světě. Odborná kvalifikace a bezmezný zájem o studia přivedly následně Dominika Bilimka jako profesora na prestižní vojenské univerzity v Hainburgu, Krakově, Eisenstadtu a na závěr až do nejstarší vojenské školy na světě – Tereziánské akademie ve Vídeňském Novém Městě. Zde již byl v přímém kontaktu s tehdejším arcivévodou Maxmiliánem Rakouským, bratrem císaře Františka Josefa I., který dostal nabídku stát se císařem v dalekém Mexiku. Arcivévoda Maxmilián vyzval tehdejšího profesora náboženství a přírodovědy Dominika Bilimka, aby mu dopomohl k vědeckému přínosu nové zemi za dalekým oceánem a pomohl zde založit a řídit vědecké muzeum. Dominik Bilimek nabídku přijal a takřka půl roku se připravoval na svou životní expedici na arcivévodově zámku Miramare u Terstu. Dne 5. května 1865 přistál Dominik Bilimek se vší svou výbavou v mexickém přístavu Veracruz. Své zážitky z exotické země obratem zasílal v dopisech svému rodnému městu a novojičínský tiskař J. N. Enders je pravidelně otiskoval ve svém periodiku „Beilage zur Biene“. Nový Jičín tak měl unikátní příležitost seznámit se s krajinou, která byla od dobytí španělskými vojsky Hernanda Cortéze a následnou španělskou vládou prakticky v izolaci od světa. Mexická země Dominika Bilimka naprosto ohromila a plně se zde zapojil do průzkumů a vědeckých výprav. Společně s císařem Maxmiliánem, císařovnou a jejími dvorními dámami se vydával na lovy „nebohých zvířátek“, jak říkali místní indiáni. Nespočet nových přírodovědných, etnografických a archeologických objevů se stalo základem nově zřízeného Národního muzea v Mexiku a velká část putovala také do Evropy. Zcela převratný byl první biospeleologický průzkum jednoho z největších komplexů vápencových jeskyní světa Cacahuamilpa, který v roce 1866 provedl Dominik Bilimek společně s císařem Maxmiliánem. Tyto speleology celého světa velmi vyhledávané jeskyně jsou 70 kilometrů dlouhé, přičemž pouhých deset je zmapováno. Místy jsou jeskyně až 82 metrů vysoké a ozdobené až 40 metrů vysokými stalagnity – jaké to muselo být úžasné překvapení pro Dominika Bilimka a jeho společníky. Avšak politická situace byla k mexickému císaři nekompromisní a revoluční vzbouřenci postupně obsazovali nově vybudovanou Maxmiliánovu říši. Jejich tlak donutil rakouské a francouzské expediční sbory k ústupu a císař Maxmilián byl nakonec zajat a popraven. Dominik Bilimek zůstal až do konce a díky tomu zachránil velkou část kulturně-historického a přírodovědného materiálu, který díky anglické lodi převezl do Evropy. Po svém návratu se stal opatem v Miramare a Lacromě a zároveň ředitelem císařského muzea na zámku v Miramare. Zde se roku 1877 stal jeho nadřízeným další náš známý rodák a polárník Eduard rytíř von Orel (*1841 Nový Jičín – †1892 Miramare). Již od svého příjezdu zpátky do vlasti se Dominik Bilimek pustil do další vědecké činnosti na přírodovědném poli. V té době již byl renomovaným odborníkem a vědcem uznávaným mnoha kapacitami světa, se kterými udržoval čilou korespondenci. Během svého působení v Miramare se vydával na další dobrodružné vědecké výpravy. Jako kustod muzea podnikl vědecké cesty do Švédska, Norska, Itálie, Sicílie, Palestiny, Egypta, Alžíru a podle posledních zjištění opět i do milovaného Mexika! Své objevy si nenechával pro sebe a pravidelně je zasílal odborným vědeckým kapacitám na přesnou identifikaci. I proto se dnes jeho sbírkové exponáty (zvláště herbářové položky) nachází v muzeích a institucích ve Vídni, Wageningenu, Wiesbadenu, v opatství Heiligenkreuz, Terstu, Londýnské královské botanické zahradě v Kew, Paříži, Lyonu, Washingtonu, New Yorku, na Harvardově universitě v Cambridge, Petrohradě, Kodani, Budapešti, samozřejmě v Mexiku a v Novém Jičíně. V těchto institucích se nachází tisíce sbírkových exponátů ve vztahu na našeho rodáka Dominika Bilimka. Odrazem jeho aktivit jsou i desítky nových druhů fauny a flóry, které dostaly druhový název „bilimeki“. Dominik Bilimek celý život udržoval kontakty se svým rodným městem a rodinou. Stal se spoluzakladatelem Městského muzea v Novém Jičíně, kterému daroval do sbírek tisíce exponátů včetně své vědecké knihovny. Velkou finanční částkou také podpořil založení Rudolfova špitálu – dnešní novojičínské nemocnice a stal se spoluzakladatelem Spolku Novojičínských ve Vídni. Zde v hlavním městě dne 3. srpna 1884 po těžké nemoci a záchvatu mrtvice umírá.

I dnes jsou stále ještě jeho vědecké objevy v centru pozornosti badatelů a v současné době se připravuje ve Španělsku pořad o Bilimkových nálezech pro slavný National Geographic. Význam jeho práce již v sedmdesátých letech minulého století docenil Dr. Hermann Josef Roth, který srovnal Bilimkovu práci v rámci církevní komunity 19. století na úroveň dalšího našeho slavného rodáka Johanna Gregora Mendela – zakladatele genetiky.

 

Fauna pojmenována po Dominiku Bilimkovi:

Acontia bilimeki Felder a Rogenhofer 1874
Agonum (Platynus) bilimeki (dorsal)
Andrena (Callandrena) bilimeki LaBerge – včela
Anopthalmus bilimeki Schmidi – slepý brouk
Aphodius bilimeki Seidl.
Craspeduchus bilimeki Distant 1882
Cryptorhopalum bilimeki
Cynipimorpha bilimeki Brauer
Cynipimorpha bilimeki Osten Sacken 1886 (= Cynipimorpha bilimecki Brauer, 1882)
Euxesta bilimeki
Graphocephala bilimeki Fowler 1900 (= Tettigonia bilimeki Fowler 1900) – listový koník
Ichneumon bilimeki Cameron 1884 – lumek
Leucopoecila bilimeki Reuter 1908 nebo Spanagonicus bilimeki Reuter 1908
Metrionella bilimeki Spaeth 1932
Ormia bilimekii Brauer a Bergenstamm 1889 (Phasiopteryx) – moucha
Pentispa bilimeki
Prorhynchops bilimeki Brauer & Bergenstamm 1891
Proteinissus bilimeki Fowler 1904
Pheidole bilimeki Mayr 1870 – druh mravenců
Strigocis bilimeki Reitter 1878
Tarache bilimeki Hampson 1910
Typhlotrechus bilimeki Sturm 1847 – jeskynní brouk
Typlotrechus bilimeki Hacquei Sturm
Typlotrechus bilimeki Hanckei
Typlotrechus bilimeki istrus
Typlotrechus Bilimeki Kiesenwetteri Schaum
Typlotrechus bilimeki likanensis
Typlotrechus bilimeki Procházkai
Typlotrechus bilimeki tergestinus J. Müll
Xiphocentron bilimeki F. Brauer

Flóra pojmenovaná po Dominiku Bilimkovi:

Acacia bilimekii – léčivá akácie
Alyssum bilimekii – žlutě kvetoucí rostlina
Chusquea bilimekii E. Fourn – mexický bambus
Cuphea bilimekii Koehne 1903
Parsonsia bilimekii

Aktualizováno: 21.10.2014 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2019

© 2019, Muzeum Novojičínska