Dívčí obecná a měšťanská škola (Tyršova škola)

Na místě dnešní školní budovy bychom v minulosti, před počátkem výstavby okružní třídy, našli oblíbený hostinec U modrého beránka. Zde se v polovině 19. století scházela stejnojmenná společnost místních intelektuálů a filosofů. Její fotografie z roku 1863 je jednou z nejstarších fotografií z Nového Jičína.

Budova původně Dívčí obecné a měšťanské školy byla postavena podle projektu Heinricha Clause a Moritze Hinträgera z roku 1885 v novorenesančním stylu. Architektům se podařilo stavbu umístit symetrickou konfiguraci stavby do nevýhodných terénních podmínek. Projekt počítal původně s deseti učebnami, kabinety, ředitelnou, tělocvičnou a dalšími provozními místnostmi. Stavbu provedl v letech 1886 – 1887 městský stavitel Josef Langthaler, který opatřil budovu typickou kopulovitou věžičkou. Byla určena pro astronomická pozorování.

Během své poválečné historie prošla škola celou řadou stavebních úprav, důležitá byla oprava v roce dokončená v roce 1963 ze strany Okresního stavebního podniku. Škola byla předána k dispozici v rámci oslav 650 let města Nového Jičína. Poslední velká rekonstrukce, jež dala škole současnou podobu, se uskutečnila v roce 1994.

Prvním ředitelem se stal profesor a později okresní školní inspektor Anton Blaschke (*27.2.1852 Žilina u Nového Jičína – †1942 Nový Jičín), mezi známé kantory patřila kupříkladu známá básnířka a vlastivědná pracovnice Anna Polka, hudební skladatel a básník Friedrich Kubiena, národopisec Josef Ullrich a další.

Jako budova Dívčí obecné a měšťanské školy sloužil objekt až do první světové války, kdy byl v letech 1914 – 1918 používán pro vojenskou potřebu rakousko-uherské armády. Po válce byl v budově opět obnoven provoz školy, který byl ovšem přerušen druhou světovou válkou. Ve škole byly prostory pro 16 učeben a jednu pracovnu, čtyři místnosti sloužily jako dílna a kabinet. Další dvě místnosti byly uzpůsobeny jako ředitelna a sborovna. Vedle dostatečného počtu kabinetů byla zde i tělocvična, školní družina a jídelna s kuchyní. Během ní v letech 1940 - 1945 objekt školy znovu posloužil vojenským účelům. Po konci války v roce 1945 zahájila v budově činnost dvouletá obchodní škola, avšak brzy v roce 1948 byla však budova předána Československé armádě. Ta zde umístila nejdříve důstojnickou přípravku a poté vojenský zeměpisný oddíl.

Potřebám školství začal objekt znovu sloužit ve školním roce 1954/1955, kdy v ní zahájila činnost 1. osmiletá střední škola, což byl tehdejší název pro typ základní školy. Ředitel školy Jaroslav Štindl provedl následnou opravu školní budovy, která byla z rukou armády navrácena v žalostném stavu. Školní výuka byla zahájena 1. září 1958, kdy osmiletá škola zahrnovala 17 tříd s 665 žáky. Ještě v roce 1955 však škola přišla o velkou část své školní zahrady. Ve školním roce 1959/1960 byla škola rozšířena na 20 tříd a obvod obce Žilina Také byla zahájena stavba skleníku a polytechnických dílen. Ředitel Jaroslav Štindl byl v letech 1964 - 1971 přeřazen do Vlastivědného ústavu v Novém Jičíně, dnešním Muzeu Novojičínska. Po jeho odchodu převzal ve školním roce 1964/1965 vedení školy Václav Bartoš. Další významná rekonstrukce školy se odehrála na sklonku 80. a počátkem 90. let 20. století za ředitelování Petra Hajdy.

Základní škola zde sídlí dodnes a její učitelský sbor se již od zahájení školní docházky v roce 1887 významně podílel na vlastivědné práci ve městě Novém Jičíně.

(RaP)