Charles Joseph kníže de Ligne
* 23.5.1735 (Brusel)
† 13.12.1814 (Vídeň)
státní příslušnost | Rakousko |
---|---|
povýšení do šlechtického stavu | |
predikát | kníže de Ligne |
statky a panství | |
nejvyšší dosažená hodnost | polní maršál |
manželka | Françoise Marie Xavière von Liechtenstein |
Charles Joseph kníže de Ligne byl významnou postavou evropské společnosti a přední vojevůdce druhé poloviny 18. století.
Narodil se roku 1735 v Bruselu v přední aristokratické rodině. V roce 1752 vstoupil do vojenských služeb armády císařovny Marie Terezie, kde se v následné slezské válce osvědčil jako schopný velitel. Roku 1755 dostal v pěším regimentu č. 38 svého otce hodnost hejtmana jedné kompanie. Téhož roku se jeho manželkou stala Françoise Marie Xavière von Liechtenstein. V roce 1760 bojoval pod velením generála Lacy. Roku 1764 se stal generálmajorem. Procestoval celou Evropu, pobýval na dvoře pruského krále Fridricha II., carevny Kateřiny II. Veliké a dalších evropských monarchů, nebo také na zámku v Teplicích. V roce 1771 byl povýšen na generálporučíka a v bavorské válce bojoval pod velením Ernsta Gideona Loudona. Později také řídil přípravy války v rakouském Nizozemí. Roku 1772 byl jako 806. v pořadí přijat jako člen rytířů Řádu zlatého rouna. Roku 1784 byl opět povýšen tentokráte do hodnosti polního zbrojmistra. Jako vojenský atašé v ruském štábu se zúčastnil války proti Turkům. Při XIV. řádové promoci obdržel malý kříž Vojenského řádu Marie Terezie. V návaznosti na svůj vojenský podíl při dobytí Bělehradu obdržel v říjnu 1789 komandérský kříž Vojenského řádu Marie Terezie.
Roku 1790 přicestoval jako vojenský doprovod generalissima Ernsta Gideona von Loudona do Nového Jičína, kde byl přítomen jeho skonu v domě na náměstí. V posledních chvílích svého života mu Loudon upouttaný na lůžku v Novém Jičíně sdělil špatnou francouzštinou: "Cítím se hrozně." Při příležitosti svého pobytu namaloval několik skic tužkou hradu a městečka Starý Jičín.
Charles Joseph kníže de Ligne byl později po podezření ze sympatií k separatistickým Belgičanům propuštěn z armády. Avšak roku 1807 byl do ní opět přijat a stal se setníkem tělesné a dvorní gardy císaře Františka I. Poté mu byl v roce 1809 udělen titul polního maršála.
Za svého života se proslavil také jako básník, dramatik, kavalír a spisovatel. Napsal také několik vojenských pojednání.
Literatura:
Hirtenfeld, J.: Der Militär-Maria-Theresien-Orden und Seine Mitglieder. Wien 1857.
Bělina, Pavel: Generál Laudon. Praha 1993.
Koláčný, Ivan: Řády a vyznamenání Habsburské monarchie. Brno 2006.
(RaP)
Aktualizováno: 12.11.2014 Tisk
Fotogalerie
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.
Rozcestník
- Advokáti a právníci
- Archeologové
- Architekti, stavitelé
- Archiváři, historici a knihovníci
- Armádní představitelé, vojáci
- Biskupové, děkani, faráři, kněží
- Cestovatelé
- Česká komunita
- Čestní občané města
- Divadelníci, filmaři, herci
- Fotografové
- Habsburkové a Nový Jičín
- Hoteliéři, hostinští
- Hudebníci, skladatelé
- Konstruktéři, vynálezci
- Kuriozity
- Lékaři, lékárníci
- Muzejníci a sběratelé
- Námořní představitelé, námořníci
- Novináři, tiskaři, vydavatelé
- Obchodníci, živnostníci
- Okresní hejtmani
- Panovníci, státníci
- Pedagogové
- Podnikatelé
- Policie a četnictvo
- Politici, státní úředníci
- Poštmistři
- Prezidenti Krajského soudu
- Protestantští kněží
- Purkmistři města do r. 1848
- Spisovatelé
- Sportovci
- Starostové města do r. 1945
- Starostové města po r. 1945
- Šlechta
- Vědci
- Vojenské ztráty 1. světová válka
- Výtvarní umělci
- Ženy ve městě
- Židovská komunita