August Bielka von Karltreu

* 13.4.1828 (Nový Jičín)
† 1.8.1909 (Alt Aussee)

lékař
státní příslušnost Rakousko, Rakousko-Uhersko
povýšení do šlechtického stavu 1878
predikát Karltreu
statky a panství

Dr. August Bielka rytíř von Karltreu byl novojičínský lékař, osobní doktor císaře Františka Josefa I., mecenáš a zakladatel Městského muzea v Novém Jičíně.

Jméno rodiny Bielků se v Novém Jičíně objevuje stále častěji od druhé polovině 18. století, kdy se její členové podíleli na zednických a kamenických činnostech ve městě a okolí. Kameničtí mistři Matyáš Bielka, bratr Václav a jeho syn Ignác pracovali na kamenických realizacích ve městě až do první třetiny 19. století. Ještě roku 1834 zhotovil a postavil Ignác Bielka ve vsi Bludovice u Nového Jičína ozdobný kamenný kříž  nákladem obce, kde použil technologii novojičínského štafírování.

Soukeník Augustin Bielka pojal ve svých dvaceti pěti letech 7. února 1825 za svou právoplatnou manželku Barbaru, dceru kočího Christiana Köllnera.  A tři léta po svatbě se jim narodil první syn, který dostal jméno po svém otci – Augustin. Stalo se tak dne 13. dubna 1828 v domě č. 576 stojícím na ulici Mühlgasse (dnes Hoblíkova ulice č. o. 39). Rodný dům Augustina Bielky dodnes stojí na východním konci dnes již zkrácené ulice ve východní části od centra města. Kmotrem při křtu 14. dubna 1828 se stal soukeník Johann Preisenhammer  a Klara, manželka kováře Friedricha Oberlacka.

Po dokončení základního vzdělání ve čtyřtřídní chlapecké škole v rodném městě se mladý Augustin Bielka vydal na gymnaziální studia do Brna a Olomouce. Odtud jeho kroky zamířily do hlavního města Vídně, kde i přes nedostatek finančních prostředků vystudoval střední a vyšší školu a nakonec v roce 1856 promoval na vídeňské univerzitě jako doktor lékařství.  Tato univerzita se dodnes řadí k nejstarším a nejšpičkovějším lékařským školám v Evropě.

Promovaný lékař Dr. Augustin Bielka se roku 1861 stal jedním z členů vznikajícího vídeňského lékařského doktorského kolegia, a tím se zařadil mezi jeho nejstarší členy. Těžké podmínky při studiu ve Vídni byly pravděpodobně impulsem pozdější aktivní práce Dr. Bielky ve Spolku Novojičínských ve Vídni, který podporoval mladé lidi při studiích na vídeňských školách.

Město Vídeň se s nástupem mladého císaře Františka Josefa I. začalo měnit v novou moderní metropoli Evropy společně se svým srdcem v Hofburgu, císařské rezidenci a mozkem celé velké říše. Druhá polovina 20. století přinesla spoustu úžasných změn, které se promítly do celé tehdejší monarchie. Přesto však je nutné poznamenat, že Hofburg byl výjimečným prvkem v rámci celé monarchie, se svými vlastními právy a samosprávou. Život ve Vídni však nebyl tak sladký jako „Sacher-torte“ jak by se na první pohled mohlo zdát. Zvláště velice početné dělnické profese měly problémy s vlastní obživou a na předměstích za starými městskými hradbami vytvářeli chudinské čtvrti. Ve druhé polovině 19. století byla situace ve městě více než krizová a mzda sotva stačila na pokrytí základních poplatků dělníků. Právě proto byla práce na císařském dvoře ve starobylém Hofburgu velice žádaná a privilegovaná. Znamenala i přes nízké platy u řadového služebnictva jeden důležitý faktor – sociální jistotu a finanční podporu. Avšak dostat se do řad císařského služebnictva bylo velice obtížné ba skoro nemožné. Pro osobu bez přímých kontaktů na císařský dvůr to bylo prakticky neuskutečnitelné. Právě výjimečnost lékařské profese umožnila Dr. Bielkovi dostat se do řad dvorského služebnictva.

Literatura:
Vlastivědný sborník Novojičínska.

(RaP)

Aktualizováno: 9.10.2015 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.


XML Sitemap Mapa webu    Tvorba webu NETservis s.r.o. © 2019

© 2019, Muzeum Novojičínska