Leopold Bauer

* 1.9.1872 (Krnov)
† 7.10.1938 (Vídeň)

architekt

státní příslušnost	Rakousko-Uhersko, Rakousko

Leopold Bauer byl přední architekt a stavitel první třetiny 20. století. Jeho realizací byla přestavba vily J. Peschla v Šenově u Nového Jičína.

Vystudoval reálku v rodném Krnově, posléze odešel do Brna, kde v letech 1888–91 absolvoval společně s architektem Josefem Hoffmanem Státní průmyslovou školu. Krátce praktikoval architekturu v Toruni u Reinharda Uebricka a v Düsseldorfu u architekta Petra Paula Fuchse. V letech 1892-1896 studoval na Akademii ve Vídni, nejprve u profesora Karla von Hasenauera a poté od roku 1894 u Otty Wagnera. Souběžně pracoval ve Wagnerově soukromém ateliéru. V průběhu studií obdržel několik ocenění a stipendií, které využil v letech 1897–88 na cestu po Evropě. V roce 1900 si založil vlastní architektonický ateliér a stal se členem spolku Wiener Secession. Leopold Bauer od roku 1902 redigoval časopis Ver Sacrum. Za své návrhy interiérů získal v roce 1904 zlatou medaili na světové výstavě v St. Louis. Přestože žil zpočátku ve Vídni, svá díla realizoval převážně na Moravě a ve Slezsku. V roce 1905 změnil svůj přístup jako architekta a vystoupil s kritikou svého profesora Otto Wagnera a jeho racionalitě moderny. V letech 1913-1919 byl Leopold Bauer profesorem architektury na vídeňské Akademii. Jeho největším dílem ve Vídni byla monumentální historizující budova Rakousko-maďarské banky. Svou proslulost získal také jako návrhář nábytku, skleněných váz a koberců. Po první světové válce došlo k jeho zlomu v architektonické tvorbě, když se inspiroval americkou architekturou a expresionismem. Tyto tvůrčí inovace projevil v budově obchodního domu Breda & Wenstein v Opavě. V letech 1928-1929 se architekt Leopold Bauer podílel na přestavbě obytného domu Josefa Peschla na Dukelské ulici v Šenově u Nového Jičína.
Bauer byl kritikem internacionálního stylu funkcionalismu. Ve 30. letech začal projevovat své sympatie k nacismu. Architekt Leopold Bauer zemřel 7. října 1938 ve Vídni.

1901-1902 - Vila Dr. K. Reißiga, Hlinky 148, Brno
1902-1903 - Vila F. Kurze, Smetanův okruh 3, Krnov
1902-1903 – Obytný dům pro dědice Valentina Jakubeckého, pl. Koscielny 1, Bielsko-Biala
1903-1904 – Obytný dům M. v. Spaun, Klášterní Mlýn
1904-1905 – Obytný dům R. v. Kralika, č. 180, Vimperk
1904-1905 – Přestavba zámku ve Zlíně
1905-1906 – Obytný a obchodní dům Stefan Haupt v. Buchenrode, Masarykova 7, Brno
1905-1907 – Přestavba zámku Linhartovy
1905-1908 - Střelnice, Dobrovského 16, Krnov
1906-1910 – Přestavba katolického kostela, Bielsko-Biala
1907 – Obytný dům G. Kandlera, Československé armády 52, Krnov
1906-1907 – Přestavba zámku Kněžice
1906-1907 – Vlastní vila, Auhofstraße 230, Vídeň
1907-1908 – Přístavba u vily V. Zuckerkandla s Japonským muzeem, Anton-Wenzel-Prager-Gasse 21, Purkersdorf
1907-1908 – Obytný dům E. v. Seidla, Ždánice
1908 - Vila Paula, pomocná budova sanatoria, Wiener Straße 60, Purkersdorf
1908-1910 - Handels- u. Gewerbekammer, Nádražní okruh 27, Opava
1908-1910 - Sanatorium Priessnitzových léčebných lázní, Lázně Jeseník
1908 – Obytný dům A. Halbmayra, Himmelstraße 26, Vídeň
1909-1911 – Přestavba zámku Roztěž
1909-1911 - Vila H. Hechta, Hlinky 142b, Brno
1909-1917 – Katolický kostel sv. Martina, Tošovice
1910 - Přestavba vily R. Rohrera, Veslařská 234, Brno
okolo 1910 – Obytný dům Proskowetz, Kvasice
1911-1913 – Přestavba obytného domu H. Larische, Říční okruh 12, Krnov
okolo 1913 – Obytný dům Anny Hallama, Isbarygasse 6, Vídeň
1912-1919 - Tiskárna Der Österreich-Ungarischen Bank, Otto Wagner-Platz 3, Vídeň
1913-1914 – Obytný dům Stefana Haupt v. Buchenrode, Koliště 17,19, Brno
1916-1921 - Hrobka Heinrich Graf v. Larisch-Mönnich, Solca
1920-1921 – Obytný dům úřednictva firmy Solo, Sušice
1921-1922 – Obytný dělnický dům, Wels
1921-1922 – Přestavba paláce Palffy pro Anglo-österreichische Bank, Wallnerstraße 6, Vídeň
1923-1926 - Přestavba vily J. Chlupacek, Textilní 3 und 5, Krnov
1924-1925 – Přestavba vily A. Frankfurtera, Gloriettegasse 31, Vídeň
1925-1926 – Památník obětem války, Vratislavice
1925-1926 – Nástavba sanatoria, Purkersdorf
1925-1927 – WHA d. Gem. Wien „Vogelweidhof“, Hütteldorfer Straße 2a / Wurzbachgasse 2-8 / Sorbaitgasse 3, Vídeň
1926-1928 – Obchodní dům Breda & Weinstein, nám. Republiky 11, Opava
1926-1928 - Vila V. Fischera, Preslova 1, Brno
1926-1927 – Přestavba vily R. Schweigera, Weimarerstraße 76, Vídeň
1927 – Přestavba zámku Sorok Ujfalu v Uhrách
1927-1929 – Rozšíření sanatoria Gräfenberg, Lázně Jeseník
1927-1930 – Přestavba hotelu Tiroler, nám. Hrdinů 2, Krnov
1928-1929 – Přestavba obytného domu R. Schweigera, Cottagegasse 47, Vídeň
1928-1929 - Vila V. v. Joly, Braunschweiggasse 12, Vídeň
1928-1929 – Přestavba zámku Štemplovec
1928-1932 - WHA d. Gem. Wien „Paul Speiser-Hof“, Franklinstraße 20 / Freytaggasse 1-9 a 2-14, Vídeň
1929-1930 – Obytný a obchodní dům Phönix, Basztowa 15, Krakov
1929-1930 – Rozšíření obchodního domu Gerngross, Mariahilfer Straße 38-40, Vídeň
1929 – Přestavba vily R. Larische, Říční okruh 14, Krnov
1928-1929 – Přestavba obytného domu Josefa Peschla, Dukelská 245, Šenov u Nového Jičína
1929 – Přestavba obytného domu J. Franzl, Domašov nad Bystřicí
1929-1930 - Zámek Duchonka
1930 – Přestavba vily Hatschek, Jaselská 16, Opava
1932-1938 – Kostel sv. Hedvigy, Opava
1932-1933 - Německá Turnhalle, Petrovická 2, Krnov
1933-1934 – Přestavba Palmového domu pro die Schönbrunner Film-Gesellschaft, Maxingstraße, Vídeň
1934-1936 – Přestavba zámku Moravský Krumlov
1934-1936 - Letohrádek H. Larische, Ježník
1938 – Obytný dům, Singerstraße 30, Vídeň

Odkazy:

Rodná matrika

Literatura:
Dvořáková, Eva - Polách, Radek - Zezulčík, Jaroslav: Architekti a stavitelé města Nového Jičína. Nový Jičín 2016, s.145-146.

(RaP, LCh)

 

Aktualizováno: 19.8.2021 Tisk

Fotogalerie

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.