Alois Hausotter
* 23.7.1825 (Leskovec)
† 10.7.1902 (Kunín)
učitel, vlastivědný pracovník
státní příslušnost | Rakousko, Rakousko-Uhersko |
---|---|
dílo |
Alois Huasotter byl vlastivědný činovník na Kravařsku, který úzce spolupracoval s muzejními pracovníky v Novém Jičíně.
Alois Hausotter se narodil 23. července 1825 v Leskovci v rodině mlynáře. Ve věku 12 let mu zemřel otec, chlapec studoval nejprve na piaristickém gymnáziu ve Staré Vodě a následně navštěvoval učitelský kurs v Olomouci. Za tíživých majetkových poměrů pak od roku 1845 začal působit jako učitel v Rudoltovicích a Svatoňovicích na Libavsku. Jeho hmotná situace se zlepšila až potom, kdy nastoupil na učitelské místo do Fulneka, kde byl školním ředitelem jeho strýc Rossmanith, který se po smrti otce staral o jeho výchovu. Roku 1849 potom přišel jako učitel do blízkého Kunína.
O schopnostech učitele Hausottera svědčí jeho jmenování olomouckou konzistoří za vzorného učitele. Po přijetí nového školského zákona byl učiteli okresu vyslán roku 1872 do školní rady a byl jmenován okresním školním inspektorem. Po 44 letech učitelské služby odešel Alois Hausotter v roce 1889 na odpočinek. Zemřel 10. července 1902 v Kuníně.
Učitel Hausotter si za svého působení získal neobyčejné uznání za své pokrokové smýšlení daleko za hranicemi Kunína. Byl považován za muže neobyčejné vůle a charakterových vlastností. S jeho jménem je spojeno také oživení hudebního života v Kuníně. Sám byl autorem chrámových skladeb, které byly uváděny ve zdejším kostele Povýšení svatého Kříže. Ve spolupráci s Friedrichen Emilem Schindlerem z Kunewaldu, majitelem panství v Kuníně tak navázal na slavnou tradici škol a vzdělávání z dob kunínském hraběnky Marie Walburgy.
Z manželství s Emmou Bodirskou (1833 – 1912), která po mamince pocházela z vážené fulnecké rodiny Waldhauserů a její předkové po generace zastávali nejvyšší místa ve správě tamního velkostatku, se narodili čtyři synové a dcera. Nejstarší syn Alois zahynul během vykonávání jednoroční vojenské služby. Druhorozený Emil (1854 – 1942) převzal po otci místo na škole v Kuníně a stal se ředitelem. Získal si velké zásluhy jako vlastivědný badatel a spisovatel a rovněž jako autor, píšící v německém kravařském nářečí. Stal se rovněž zakladatelem místního kunínského muzea. Další syn Gustav (1858 – 1937) byl úředníkem v továrně na vagony ve Floridsdorfu a nejmladší Willibald ředitelem dívčí měšťanské školy v Hranicích na Moravě. Dcera Emma (1866 – 1943) se provdala školního ředitele Vinzenze Bergera do sousedního Šenova u Nového Jičína.
Zásluhy Aloise Hausottera byly oceněny odhalením jeho pomníku před místní školou v roce 1912 u příležitosti 100. výročí založení školy a 10. výročí jeho úmrtí. Autorem bronzové plakety byl významný novojičínský sochař Leopold Hohl (1886 – 1969). Za poválečného běsnění byl pomník nenávratně zničen. V roce 2002 byl však před budovou dnes již bývalé školy umístěn památník nový.
(Jaroslav Zezulčík)
Aktualizováno: 2.6.2017 Tisk
Fotogalerie
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.
Rozcestník
- Advokáti a právníci
- Archeologové
- Architekti, stavitelé
- Archiváři, historici a knihovníci
- Armádní představitelé, vojáci
- Biskupové, děkani, faráři, kněží
- Cestovatelé
- Česká komunita
- Čestní občané města
- Divadelníci, filmaři, herci
- Fotografové
- Habsburkové a Nový Jičín
- Hoteliéři, hostinští
- Hudebníci, skladatelé
- Konstruktéři, vynálezci
- Kuriozity
- Lékaři, lékárníci
- Muzejníci a sběratelé
- Námořní představitelé, námořníci
- Novináři, tiskaři, vydavatelé
- Obchodníci, živnostníci
- Okresní hejtmani
- Panovníci, státníci
- Pedagogové
- Podnikatelé
- Policie a četnictvo
- Politici, státní úředníci
- Poštmistři
- Prezidenti Krajského soudu
- Protestantští kněží
- Purkmistři města do r. 1848
- Spisovatelé
- Sportovci
- Starostové města do r. 1945
- Starostové města po r. 1945
- Šlechta
- Vědci
- Vojenské ztráty 1. světová válka
- Výtvarní umělci
- Ženy ve městě
- Židovská komunita